Tiskárna Monoprice Mini Delta, říká se jí MPMD – používá tysku se závitem M6. Originální tryska je krátká, má pouze 11,5mm.. Běžná mosazná tryska za padesát korun je o celý milimetr delší. S ohledem na to, že mini delta je tiskárna dvanácti voltová a hotend nějakou horkostí neoplývá, možná sáhnete po trysce s airbrush hrotem. O ní se píše, že dokáže lépe tavit materiál tím, jak je špičatá. Použití takové trysky by mělo umožnit dosáhnout lepšího tisku detailů viz [1]. Protože horká část trysky je dál od výtisku a dává větší prostor ventilátoru. Test mě teprve čeká. Taková airbrush tryska bude ještě o tu špičku delší.
S delší tryskou bude na MPMD problém, ventilátor chlazení tisku má foukat jakoby pod trysku, nikoli na trysku aby ji ochlazovat nebo snad na kostku s topným tělesem. A tady s výměnou trysky vznikne problém. Dostupný model tunelu pro chlazení bylo nutné prodloužit o čtyři nebo pro dlouhou airbrush trysku o šest milimetrů.
On už ten originální tunel pro chlazení je lepší vyměnit za malinko lepší [4], ale ten i pro normální 12,5mm dlouhou mosaznou trysku prostě moc krátký, proto ta nutnost drobného prodloužení.
Zkuste to jinak. Jak ověřit, že program funguje správně, že se v něm neděje nic neplánovaného? Ladit. Běžně se v Arduino světě používá ladění „sériový monitor.“ Takže si v programu ručně vypisuju, co se děje a co chci zkoumat. Ale co když chci opravdu debugovat, pohodlně krokovat program a mít pod kontrolou každou iteraci.
Debugger pro Arduino existuje, je dostupný a použitelný.
Arduino UNO R3 (8bit)
Xplained Mini (levná hardwarová cesta) pouze pro Arduino UNO/NANO
Velmi povedené řešení je deska přímo od výrobce procesoru s názvem v ATmega328P Xplained Mini [1], která stojí srovnatelně jako nějaký čínský klon Arduina Uno. Xmini má stejné rozmístění pinů jako Arduino Uno, takže se dá připojit jakýkoli dostupný shield a odladit program pomocí debugWire.
K samotnému debugování potřebujeme Microchip Studio[2] (dostupné zdarma), které umožňuje vytvořit nový projekt z našeho Arduino sketch. Jednoduché, elegantní, funkční. I pro někoho, kdo doposud používal pouze Arduino IDE je to použitelná cesta. Knihovny, které ve sketchi používám, si musím postupně naimportovat ručně (v seznamu knihoven je na pravém tlačíku myši volba Importovat Arduino knihovnu). Funguje to.
Xmini má micro USB konektor, který by častým používáním trpěl, proto má smysl použít krabičku[3] s oporou pro konektor.
Visual Micro (softwarové řešení) pro všechna Arduina
Softwarové ladění, které bude fungovat s každým typem Arduina je Visual Micro[4] je plugin pro Microsoft Visual Studio nebo pro Microchip Studio (Atmel Studio). Umí otevřít sketch pro Arduino, automaticky k vašemu kódu přidá ladící rozšíření a program se dá spustit, krokovat, zobrazit hodnoty proměnných. Celé to řešení má svá omezení, ale je použitelné. Pro ladění Arduino UNO/NANO můžete snadno narazit na paměťové limity, může být výhodnější použít výše zmíněné hardwarové řešení.
Visual Micro není zdarma, jedna licence stojí kolem 12USD ročně.
Jde to i jinak?
Ano jde, ale jsou to víc profi věci pro lidi, kteří programují mikrokontrolery, než pro bastlíře s arduinem. Pěkný přehled viz [5][6].
Arduino UNO R4 nebo Arduino DUE (a jiné 32bit desky s konektorem SWD)
Malinká delta tiskárnička. Tiskový prostor velikosti hrnku na kávu. Pořídil jsem bazarový kus a jsem překvapený, jak kvalitní kus hardware to je. Po pár úpravách funguje skvěle. Výrobce uvádí možnost tisku PLA a ABS. Ale pro tisk ABS nebo mého oblíbeného ASA potřebujeme vyhřívanou podložku alespoň 90°C a to tahle delta v základu neumí. Je k ní zdroj 12V / 5A, který zvládne udržet podložku maximálně na padesáti stupních.
Úpravy byly potřeba vlastně jenom dvě. Jedna softwarová a jedna hardwarová.
(1) Změna firmware
Verze firmware Marlin pro MPMD [2]. Veškerá aktualizace proběhla naprosto bez problémů a přesně podle návodu. Stránky výrobce [3] nabízí podporu řešení všech starostí i aktuální originální firmware. Je fajn to vědět, kdyby z nějakého důvodu selhal pokus o nahrání něčeho alternativního.
Marlin4MPMD nabízí verzi podle toho, jaký používáte zdroj k tiskárně. Jestli 5A zdroj nebo 10A.
(2) Externí napájení a spínání vyhřívané podložky
Zvýšení teploty podložky. Podložku na 100°C s napájením 12V prostě dostat nelze.
K tiskárně je dodán zdroj 12V/5A.
Reálná spotřeba tiskárny je v součtu kolem 12A. Info [tady].
– hotend 40W = 12v (3,3A)
– tři krokové motory 12v 0.8A každý = 12V (2,4A)
– motor extruderu 12v (1A)
– dva ventilátory 12V 0,1A každý = 0,2A
– ztráty na modulu řízení krokových motorů ~ 12W tepla = 12V 1A
– vyhřívaná podložka 40W = 12V 3.3A
Spínání vyhřívání podložky je řešeno přímo ze základní desky. Protože tiskárna má v základu zdroj 5A, tak přepíná mezi vyhřívání hotendu a podložky. Nikdy nevyhřívá obé naráz.
Připojen výkonový PWM spínač z hadexu za 25korun [5]. Mít mosfet spínač pro vyhřívání podložky je nezbytné a vhledem k tomu, že mám v plánu vyměnit vyhřívání hotendu za 50W/12V, tak mám zrovna přichystané i externí spínání topení hotendu.
Důležité je vyloučit možnost, že mosfet zůstane trochu otevřený a podložka nebo hotend budou neplánovaně a neřízeně topit.
tisk materiálů vyžadující horkou podložku vyřešen
Vyrovnání podložky
Podložka je z hliníku a při zahřátí se zvětšily aretace v uložení tak, že se podložka nemohla pohybovat. Tři uložení provrtány průměrem 6mm. Je to vyřešeno chytře, kdy podložka leží na třech spínačích. Pro takto malý rozměr je to řešení dostatečné. Vzdálenost tiskárna měří tak, že kontaktně tryskou zobe do podložky a mačká spínače. Zajímavý způsob řešení srovnání tiskové podložky pro tuto tiskárnu viz [6].
Tryska. V základu je tryska 0.4mm. Protože tuto tiskárnu chci používat především k tisku malých a detailních věcí, tak pro lepší rozlišení v ose X/Y bylo potřeba vyměnit trysku za průměr 0.2mm.
Nějaké další výtisky z Monoprice Mini Delta – jsou to ty zelené figurky viz [tisk miniatur].
Z tiskárny MP Mini Delta [1]. Tryska 0.2mm pro detail i v ose X/Y. Celková výška 35mm. Materiál ABS, výška vrstvy 0.15mm lehce vyhlazeno acetonem. Možná by se to nechalo víc brousit. Zkusil jsem i výšku vrstvy 0.10mm, ale projevilo se to pouze prodloužení doby tisku.
viz [fotky] další tisky minis a moje pokusy o tisk malinkých věcí.
Tiskárna MP Mini Delta. Šroubek M5: materiál ABS, výška vrsty 0.15mm, tištěno na výšku (vrstvy jsou po závitech).
Tryska 0.4mm, tiskárna Ender 5 Plus, materiál ASA, výška vrstvy 0.08mm. Hlazení pět minut v acetoných výparech.
Pro kolegu na výrobu formy na lití knoflíků. Ten obří kužel je vtok a dvě 0.8mm široké tyčky na bocích
zase odfuk. Moc si nedokážu představit, jak ten knoflík pak odlije, ale tisk a následné vyhlazení se povedlo.
Tryska 0.4mm, Ender 5 Plus, ASA. S takto obří tryskou je detail pouze v ose Z.
Další čtení
Nic nového jsem neobjevil, vše potřebné k tisku miniatur už někdo napsal a stačí to najít.
Sdílíme jeden počítač s Windows. Běžné řešení je, že každý člen domácnosti má svůj účet a neustále se přehlašují na své účty podle toho, kdo co potřebuje dělat.
Jenže ne vždy je komfortní používat více uživatelských účtů. Jak to vyřešit bez přehlašování.
Řešení je použít různé webové prohlížeče. Jeden má prohlížeč Opera[1], druhý Firefox[2], třetí Chrome[3]. Tohle funguje docela povedeně.
Jiný případ je, když potřebujeme mít Google Chrome zároveň přihlášený na dva účty zároveň. Nebo na dva facebookové/twitter/cokoli účty. Lze snadno vyřešit použitím prohlížeče Vivaldi[4], který používá Google Chrome rozšíření. Zkuste používat dva oddělené google disky a nebo publikovat na dva twitter a dva facebook účty, tak aby to bylo pohodlné a nemuseli jste se pořád odhlašovat a přihlašovat.
Dá se použít Raspberry Pi 4B jako plnohodnotná náhrada stolního počítače, tedy desktopu?
Raspberry Pi, dále třeba Rpíčko nebo RPi.
Krátká a jasná odpověď – po pár drobných nastaveních lze opravdu RPi použít jako zajímavou a plnohodnotnou náhradu stolního počítače Samotná deska počítače je „levná,“ ale nezapomeňme, že potřebujeme ještě zdroj, chladič [1] a nějaké úložiště připojené na USB3 , které bude rychlejší než SD karta, ze které obvykle na RPi běží systém.
A teď podrobněji. Jednodeskový počítač, který byl původně určen jako dostupný nástroj k výuce programování má zajímavou historii a od roku 2012 nám vyrostl a zesílil tak, že jej lze, s přimhouřením oka, použít jako náhradu stolního počítače.
Abychom našli přesnější odpověď budeme si muset odpovědět na jinou otázku: Co vlastně na počítači chcete dělat a jaké jsou vaše preference.
Raspberry Pi není pro vás, pokud
— potřebujete výkonný počítač = stříháte video nebo potřebujete zpracovat gigabajty RAW fotek
— chcete hrát hry třeba ze Steamu nebo podobné služby.
— vždycky potřebujete mít otevřených současně dvacet a víc oken v Google Chromu. Tohle jediné se možná dá rozumně a elegantně obejít.
— nezajímá vás spotřeba elektřiny (škrtám, tady to zmiňovat není fér a vlastně to nikdo při výběru počítače neřeší)
— potřebujete mít na počítači Microsoft Windows a potřebujete aplikace, které jinde než na Windows neběží.
— nenávidíte jakékoli čekání. Prostě kliknu a musím mít ihned výsledek, jinak šílím.
— opravdu neradi se učíte novým věcem.
Proč vlastně uvažovat o Raspberry Pi
Představte si, že celý počítač stojí 2500 korun. Základ za 1600Kč a k tomu pár drobností jako chladič a zdroj. Někdo řekne: Tak málo? Ale většina lidí spíš odpoví: Pche, to je drahé! Vždyť pěkný repasovaný Dell Optiplex 790 SFF [tady] stojí jen 1700 korun s daní, dvouletou zárukou a legální instalací Windows. Přijde nainstalovaný, zapnu a funguju. Když si připlatím 600 korun bude mít rychlý SSD disk. A jsme na stejné ceně jako kompletní RPi.
Je to Rpíčko aspoň výkonnější? Jak si stojí ve srovnání výkonu? Pro radost si udržuju [tabulku], kde srovnávám nesrovnatelné. A můžu zodpovědně říci, že výpočetní výkon Raspberry Pi 4B je nejvýše poloviční než tento starý Dell s procesorem Intel Core i3-2120. Ano, čtete správně poloviční.
Tak proč se s tím pořád zabývat, když výpočetní výkon je poloviční než starý Intel i3.
Co tedy získáme, když místo takového repasovaného desktopu pořídím Raspberry Pi?
Hodně záleží, co na počítači vlastně opravdu potřebujete dělat?
Tohle Raspberry Pi zvládne jako desktop výborně
— přehrávání filmů a hudby (audiofilové ocení, že existuje slušný výběr kvalitních zvukových karet = výběr přesných DAC případně i ADC převodníků)
— brouzdání po internetu
— kancelářské věci (lokálně LibreOffice nebo třeba Google dokumenty v prohlížeči)
— připojení na vzdálené plochy (pracujete–li vzdáleně, není problém, jako tenký klient funguje RPíčko dobře) Zmíním, že připojení k Windows Remote Desktop funguje. Aplikace Remmina je naprosto bezproblémová. Pokud děláte vzdáleně něco graficky náročného – 3D modelování nebo střih videa, tak je použitelné rozlišení pro připojení maximálně FullHD. Ač sedím před WQHD monitorem, na vzdálené plochy jsem připojen pouze ve FullHD, pak není problém. A nikterak to neomezuje.
— zpracování obrázků – běží tu Gimp i XnView
— umí vás naučit něco nového
Jak je s těmi mnoha otevřenými kartami ve webovém prohlížeči. Jde to?
Jde, i v Chrome, ale raději doporučím prohlížeč Vivaldi, který pro Raspberry Pi existuje a funguje. Umí vše potřebné včetně rozšíření pro Chrome, ale je méně náročný na systémové prostředky a je možné si v něm na RPíčku otevřít velké množství karet najednou a nevadí to.
A co spotřeba?
Podívejme se na spotřebu elektřiny. Monitor započteme vždycky. Je zapnutý a nějakou spotřebu má. Ten můj si vezme 31W (AOC 32" IPS 1440p = QHD = WQHD = rozlišení 2560×1440 pixelů = 2K)
Běžný 24" monitor bude mít spotřebu kolem 25W.
A teď co počítač? Slušný, rozumně výkonný počítač si vezme 180W bez zátěže a s výkonnou grafickou kartou v zátěži i 400W). Ryzen 5 nebo Ryzen 9 s herní grafikou.
Jen pro zajímavost – výše zmíněný a srovnávaný Dell Optiplex 790 SFF si v plné zátěži vezme 51W. S Raspberry Pi je možné mít desktop, který samotný má odběr jen pět Wattů. [článek]
Podpora a komunita kolem
Všechno kolem Raspberry Pi je výborně zdokumentované a dostupné. Velké množství oficiálních knih zdarma ke stažení, něco už vyšlo i česky.
Opravdu tohle někdo reálně používá?
Ano. S Raspberry Pi žiju už skoro rok a můžu říct, funguje to.
Přikládám kopii aktuální obrazovky na mém Raspberry Pi 4B.
Co vidíte spuštěné, po sloupcích zleva doprava. Abych nezapomněl, pes na pozadí se jmenuje Aki.
— monitoring systému, od zapnutí běží přes dvě hodiny, využití paměti zatím nepřesáhlo 3GB
— historie vytížení procesoru a teploty - maximální teplota procesoru do 70°C
— VLC player hraje muziku z flac souborů
— druhý VLC player sleduje kameru z 3D tiskárny (zrovinka se to dotisklo)
— webový prohlížeč Epiphany – mám otevřené jen tři karty
— prohlížeč Vivaldi, kde píšu tento text; mám otevřených víc jak dvacet karet a další tisíc kvůli přehlednosti parkuju v seznamu pod sebou pomocí rozšíření OneTab[3] – je to použitelnější než nekonečné třídění záložek.
— běží správce souborů Double Commander (opensourcová dokonalá kopie Total Commanderu, roky jsem žil s Windows a tohle jeden z návyků z té doby)
— běží XnView na úpravu obrázků a dělám s tím výřezy obrazovky (taktéž můj pozůstatek z používaní Windows)
a pořád zbývá dostatečná výkonový rezerva.
Kterou verzi Rpi vybrat aneb 4GB RAM stačí
Raspberry Pi 4B se prodává v několika verzích a liší se velikostí paměti RAM a cenou. Pro naše desktopové využití je verze se 4GB RAM naprosto dostačující. Existuje dektopová verze vestavěná do klávesnice.
Raspberry Pi 400 – dektopový počítač v klávesnici
Nevím, jestli by mě ta klávesnice vyhovovala a to numerickou klávesnici prakticky nepotřebuju. Než benefity, vidím v tom spíše omezení, klávesnici bych si rád vybral. Navíc nemá vyvedené některé konektory a tady může vzniknout problém, jak k počítači v klávesnici připojit rozšiřující HAT. Možná přes prodlužku by to šlo.
Rozšíření HAT (Hardware Attached on Top = Nahoru připojený hardware)
Tohle dělá Rpi velmi silným. Existuje obrovské množství rozšiřujících karet pro zvuk, dekódování pozemního televizního vysílání, ale i průmyslové řízení a automatizaci, digitalizaci signálu etc. [4]
Rpi se zvukovou a zesilovačem od Hifiberry.
Pro zajímavost, jak mohou rozšířená Raspberry Pi vypadat. Nemusí to být přímo dektopové využití, ale ukáže to možnosti, kam je možné tento jednodeskový počítač posunout.
Verze se 2GB je nejlevnější a dobře poslouží jako samostatný multimediální přehrávač nebo jako nějaký vestavěný počítač na řízení něčeho (u mě 2GB Rpi řídí 3D tiskárnu) nebo další 2GB Raspberry Pi slouží jako velmi úsporný domáci NAS s obřími disky. Zvládne i webový server[5].
Pro síťové datové úložiště NAS používám stohovatelná připojení SATA disků přes USB3.
Ale zpět k deskopovému využití Rapsberry Pi.
Jaké jsou „drobné úpravy“ k použitelnému desktopu
Nezbytné úpravy jsou dvě, třetí je volitelná, ale doporučená
1/ Úložiště
2/ Úložiště
3/ Přetaktování
1 + 2/ Úložiště
Standardně běží operační systém z micro SD karty. Ta je pro naše desktopové použití zoufale pomalá. Slovo zoufale zdůrazňuji.
Levné řešení je rychlá USB3 flash. Z tabulky měření je jasné, že díky pomalejšímu zápisu patří mezi úložiště pomalejší. Pomalejší zápis vadí hlavně u brouzdání po internetu, kdy si prohlížeč neustále ukládá data do vyrovnávací paměti. Řešení je přesměrovat ukládání dočasných souborů do paměti RAM místo na disk. Paměti to ukousne jen tolik, kolik dat se reálně uloží. Nastavená velikost říká, kolik se může uložit maximálně, nikoli kolik paměti to pořád žere.
V mém /etc/fstab jsou přidány tyto řádky pro uložení cache prohlížečů a dočasných souborů a logů a i bez SSD disku je počítač svižný a použitelný
3/ Přetaktování
Malou změnou jednoho konfiguračního souboru se dá posunout takt procesoru z původních 1500MHz až na 2147MHz. To je prosím posun na 143% ! a funguje to naprosto bezpečně. Víc viz [6].
