sobota 7. září 2019

Píše se rok 1863...


[foto] [foto] [pád koně] Jan Strnad
[foto] Stanislav Kadlčík
[foto] Libor Velan
[foto] Tomáš Fránek
[foto] Elen Sladká
[foto] Liška Fox
[foto] Eva Vojtášková

[zpráva] o akci na webu Města UB
[video] v magazínu TV Slovácko [zdroj]
[rozhovor] týden před naší bitvou v Brodě, povídání s Tyfem o reenactmentu na ČRO2 Zlín

Bitva nedaleko Brodu
Úvodem
Píše se rok 1863. 
Vojska generála Lee táhnou krajem. 
Válka mezi Unií a Konfederací vrcholí. 


Ve Virginii, podél řeky Rappahannock [Repehenek], mezi městem Fredericksburg [Fredriksburg] a malým městečkem Chancellorsvile [Čenslrsvil] , stojí proti sobě armáda Unie pod velením generála Josepha Hookera a armáda Konfederace, které velí generál Robert Edward Lee. 
Seveřanských můžu je přes 130.000, konfederačních vojsk sotva polovina. Plán unijního generála Hookera je prostý - jedno křídlo překročí řeku a napadne pozice jižanů nedaleko Brodu, zatímco Hooker sám s většinou svých sil zaútočí na levé křídlo Leeho armády. 
Jenže generál Lee má také plán. Chytrý, neuvěřitelný, takřka šílený. Ví, že jeho protivník má více než dvojnásobnou převahu a také ví, že pouhou silou nezvítězí. Chystá si proto půdu pro taktizování. Unijní generál Hooker netuší, že byl přechod části jeho vojska přes řeku zastaven. A generál Lee toho hodlá maximálně využít. 
Přesvědčen o svém nevyhnutelném vítězstvím, zahajuje seveřanský generál Hooker útok na konfederační pozice. Generál Lee musí taktizovat. Přímým protiútokem by svoji armádu zničil, ale ví, že proti mohutné síle Hookerových unionistů pozice dlouho neudrží. Využívá skutečnosti, že zastavil postup seveřanského voje nedaleko Brodu a tedy že mu odtud útok nehrozí.
Všemi svými jednotkami brání generál Lee své levé křídlo proti pomalu postupujícímu Hookerovi. Když tu uprostřed bitevní vřavy dostává šílený nápad. Rozděluje už tak slabší jižanskou armádu na dvě části.
S jednou polovinou mužstva předstírá pomalý ústup k řece, kde předtím zastavil postup seveřanů. Hooker, který očekává drtivé sevření konfederačního vojska mezi svůj hlavní voj a jednotky nedaleko Brodu, táhne jižanům neúprosně v patách. 
Druhá polovina Leeho vojska však mezitím chystá léčku. Jižané se hnali celý den téměř bez odpočinku, aby zaujali výhodné pozice a připravil seveřanům ošklivé překvapení. Záměr nalákat protivníka se vydařil, konfederace prudce a nečekaně útočí na pravé křídlo Unionistů. Modré kabáty, trhané pravidelnými salvami nevydrží a v panice utíkají. Zmatek a strach se rychle šíří. Generál Lee nemešká, využívá situace a čelně útočí na postavení seveřanů a dobývá si tím vítězství. 
Vítězství Jižanů je dosaženo, ale cena za něj je strašlivá. Lee ztrácí 10.000 můžu. Unie přes 17.000, drtivou většinu proviantních zásob a značnou část dělostřelectva. 7 dní trvající Bitva u Chancellorsville končí 6. května 1863 a je hodnocena jako nejlepší bitva generála konfederačních vojsk Roberta Edwarda Leeho.
Pojďme se nyní blíže podívat, jak probíhaly ony potyčky nedaleko Brodu přes řeku Rappahannock.

Konvoj

Při pokusu vpadnout protivníkovi do boku naráží jižanské mužstvo překvapivě na zásobovací konvoj unionistické armády. Neváhá ani okamžik a zaútočí. Ukořistění trénu znamená vítané obohacení vlastních jednotek zbraněmi, potravinami a jinými zásobami. A s trochou štěstí může znamenat i zadržení důležitých zpráv či privátní pošty.
  • Povšimněte si, že v rukou seveřanské kavalerie převažují přesné zadovky systému Sharps. Odtud také pochází slovní spojení “Sharps shooters” =  Sharpovy střelci - které se v dnešní době používá jako výraz pro ostrostřelce.
  • Pušky Mississippi v rukou konfederačních Lousianských tygrů byly ještě v mexické válce a nemají bodáky, proto má každý z Lousianských tygrů pro boj zblízka obří bowieho nůž.

Depeše



V průběhu každé války je získání nepřátelské pošty zdrojem cenných informací. Ani válka Severu proti Jihu nebyla výjimkou. Obě strany používaly špiony v civilu i v uniformách a stejně tak se čas od času jedné ze stran podařilo ukořistit nepřátelské depeše i soukromou poštu. Ale protože se důstojníci obou stran velmi často znali z časů před válkou, nebylo zas tak neobvyklé, že soukromá pošta našla svého adresáta přímo na bojišti. 
Takovéto předání se odehrává i nyní. A je to zpráva radostná - ženě unijního důstojníka se narodil syn! Konfederační důstojník gratuluje protivníkovi, novopečený otec gratulaci přijímá a oba vojáci si připíjejí na zdraví. Poté se vrací ke svým jednotkám a poziční boje se opět rozhoří. 

  • Typickou zbraní konfederovaných je dlouhá perkusní puška Enfield se stavitelným hledím a mířitelným dostřelem bezmála jeden kilometr. 

Setkání hlídek
Troubí se ústup, pak večerka.
Každá válka si žádá, aby byla vojska dobře zásobena. Ale i přes veškerou snahu zásobovačů se dříve či později stane, že se vojsku něčeho nedostává. Chleba, masa, zeleniny, tabáku nebo kávy. V této válce tomu nebylo jinak. Unionistickým vojákům se nedostávalo tabáku, Konfederačním chyběla káva. A tak se nelze divit, že když utichly boje a naskytla se příležitost, obchodovali mezi sebou tito jinak zarytí nepřátelé. Někdy za zády a jindy dokonce před očima svých důstojníků.
Tady se takováto výměna právě chystá.

Závěrečná zteč
Jak už víme, závěrečný vpád konfederačních jednotek do křídla severské armády způsobil paniku a chaos v řadách unionistů. Tohoto momentu využil generál Lee, aby zaútočil se svými jednotkami čelně. Útok musel být prudký, aby podpořil zmatek v řadách nepřítele. Armáda generála Hookera byla obrácena k ústupu, byť za cenu nemalých ztrát.