pátek 31. května 2013

Chlum, památník bitvy 1866

Muzeum války[1], bitva u Hradce Králové[2]

středa 29. května 2013

Pasování prvňáčků do stavu čtenářského

„tímto tě pasuji do stavu čtenářského, povstaň jako čtenář...“
[fotky]

Pasování prvňáků na čtenáře knihovny
29. května 2013 | Městská knihovna - oddělení pro děti | 8.00
Knihovna Františka Kožíka Uherský Brod oddělení pro děti ZVE VŠECHNY PRVŇÁČKY Z UHERSKOBRODSKÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOL A JEJICH PANÍ UČITELKY, RODIČE, BABIČKY A DĚDEČKY NA PASOVÁNÍ PRVŇÁČKU NA ČTENÁŘE. Prvňáčci ze všech uherskobrodských základních škol budou slavnostně pasováni na opravdové čtenáře a dostanou svůj čtenářský průkaz do knihovny. Středa 29.5.2013,8.00 – 11.00.Zahrada Panského domu(v případě špatného počasí Dům kultury )

Pokračovaní oblíbené akce, která probíhá každoročně[1][2]. Vynikající nápad bylo uspořádat pasování v Domě kultury – přispělo to ke slavnostní atmosféře a také se zúčastnila spousta rodičů a diváků.

pondělí 27. května 2013

Výměna gufera vypínací tyčky spojky V-Strom

Ač bylo toto guferko 09285-06015 vyměněno nedávno[1], tak bylo brzy zničeno nucenou improvizovanou náhradou zlomené tyčky kusem uřízlého šroubováku[2]. Na výměnu gufera tyčky spojky je k dispozici velmi podrobný návod[3] a pak ještě jeden[4], který obsahuje i návod na výměnu gufera primáru – to je pod stejnou krytkou.
Jediná záludnost je najít desítku nástrčkový klíč, kterým by se dal povolit šroub vlevo nahoře, který není moc dobře dostupný.
Konečně nebude při stání na bočním stojanu pod Stromem loužička oleje jak pod nějakým harlejem.

další výměna gufera tyčky spojky 13.4.2016

neděle 26. května 2013

Na Vápenkách je potok...

[fotky]
V plánu byl výlet před Lopeník, Březovou, Strání a Vápenky k Trampovi. Já na Stromu měl v tandemu Margot – Francouzku, která na motorce jela prvně a do interkomu mně celou cestu švitořila o krásách naší země a srovnávala jízdu na motorce s jízdou na koni, kterou důvěrně zná. Ve Vápenkách jsme ztratili druhou část výpravy, Vénu a Ábi na Hondě Hornet 900. Čekáme, dlouho nejeli, tak že se kousek vrátíme. Snad se nic nestalo! A opravdu, nic se nestalo, jenom v poslední zatáčce trefil Véna v náklonu kus bláta, šel smykem na přední kolo a motorka sjela do potoka, který teče vedle cesty a vede k němu schod na výšku postavy. Hornet zůstal zapíchnutý předním kolem mezi kameny. Když jsme s Margot dorazili, Ábi už fotila Vénu rachtajícího se ve vodě s motorkou a on hned vesele hlásil, že motorka je v pořádku, že startuje, jenom neví, jak ji z té díry dostaneme. Naštěstí ruku k dílu přiložil kolemjdoucí mykolog a nějaký kluk na překrosené Jawě – díky jim! jsme motorku dostali asi padesát metrů po proudu, kde už byl břeh tak nějak schůdný a stroj jsme vytlačili na cestu. Prakticky se krom – odřených kolen, promáčklé nádrže, zmačkaného padacího rámu a ohnutého chladiče – nic vážného nestalo. Pak už jsme pokračovali k Trampovi, kde byl zabahněný Hornet perlou mezi naleštěnými supersporty.
Třeba podotknout, že od drobné nehody v potoce už Margot nešvitořila, byla malinko vyděšená a nehoda dvou motorek a tří aut, kterou jsme potkali na obchvatu Uherského Hradiště, jí na jistotě nepřidala. Myslím, že raději zůstane u jízdy na koni, ač přiznala, že ji kůň již třikrát shodil.
Tož Véno, zase příště! Dlužno podotknout, že řídítka to tentokrát přežila bez újmy.

sobota 25. května 2013

Towel day

Ručníkový den[1][2] je moc dobrý nápad. V Brně se mezi chodci prý ručníky jen hemží, nadšensi tam mají naplánované i velké setkání. U nás v Brodě je to klidnější. Vozit ručník na motorce viditeleně je veselé, jenom doufám, že jsem si osušku s velrybou v offfroadu moc nezabahnil.

Narozeniny...

Všechno nejlepší všem B.J. v nejbližším kubickém parseku.
[fotky]

úterý 21. května 2013

Vodítko řetězu V-Strom

[fotky]
Vodítko řetězu je nezbytnost, která zabrání spadnutí řetězu někde v offroadu. Mně letos řetěz spadl dvakrát, z toho jednou s nepříjemnými následky[1]. Touratech takovou věc prodává[2], ale nemají verzi pro V-Strom. Plastové vodítko se dá pořídit za pár stovek[3]. Pak už je to jenom kousek nerezového plechu a čtyři šrouby.

přidáno 16. 2. 2014: Toto vodítko řetězu se nadá nasadit na snýtovaný řetěz. Řetěz jde skrz. Existují ale vodítka, která umožní nasazení i na snýtovaný řetěz viz.[4].

sobota 18. května 2013

Nehoda v Seichertově ulici

[fotky]

Narozeniny...

Všechno nejlepší všem Ťufům v nejbližším kubickém parseku!

pátek 17. května 2013

Hoši, zle je aneb prasklý rám Suzuki V-Strom

Před pár dny jsem našel na rámu na levé straně nad stupačkou prasklinu. Na internetu je k nalezení snímek stejné praskliny. Je zajímavé, že tato moje prasklina je naprosto identického tvaru a je ve stejném místě. Je možné, aby se něco takové stalo dvakrát stejně na dvou různých motorkách? Myslím, že je to nepravděpodobné, pokud tam nebyla nějaká vada. Takže asi byla. Škoda, že mému Stromu záruka skončila loni v dubnu.
pro srovnání stejné poškození na jiném motocyklu, taktéž K9
V tom místě je rám velmi velmi slabý, stěna vnější a vnitřní má sotva dva milimetry, stěny přední a zadní mají tloušťku asi tři milimetry. Nevím, jak k poškození došlo. Natvrdo mně motorka zatím nespadla. V podezření je centrální stojan. Je přišroubovaný dole přímo k rámu a nějaká ta rána na stojan určitě přišla. Představa, že dostane ránu na pravou stranu, tak ráz by se přenesl přesně do místa poškození. Mohlo to být přímo do stojanu nebo do jeho uložení. Také motor musí dávat do rámu pořádné rázy, akcelerace, brzdění motorem...
nápad, jak mohlo k poškození dojít
Oprava byla nasnadě. Je to hliník, takže svařit a přeplátovat. Zhostili se toho profíci ve firmě Altech[1]. Nejtěžší a to doslova bylo dostat torzo motorky na svařovací stůl. Když se pokusili v místě praskliny nad stupačkou vybrousit véčko pro svár, ukázalo se, že v tom místě není tloušťka rámu ani dva milimetry. A přitom to zvenku vypadá tak bytelně. Zajímalo by mě jak jsou na tom různé ročníky V-Stromů.
Výsledek opravy je pěkný. Dlouho se řešilo, jestli přeplátování udělat šikmo nebo rovně. Nakonec bylo rozhodnuto, že s ohledem na tvar praskliny z vnitřní strany, která šla jednoznačně šikmo, tak je lépe mít přeplátování rovně. Kdyby byla prasklina rovná, bylo by lépe mít přeplátovaní šikmé.
K čemu je ta jemná mřížka z vnitřní strany? Svářeč si myslí, že je tady pro zpevnění! odlitku, aby tam bylo víc materiálu, proto nebylo možné zevnitř plátovat, mřížka by se musela odbrousit a tím by došlo ještě k většímu ztenčení. Vyjádření profesionála – ta mřížka na odlitku tam není kvůli zpevnění odlitku, ale má souvislost s eliminací vzniku bublin a kazů z vnitřní strany odlitku při lití.. Je to standardní postup při odlévání výrobků z hliníkových slitin...[2]

Když už je motorka rozebraná a na svařovacím stole, pro jistotu se udělalo zpevnění i na pravé, zatím nepoškozené straně. Nerad bych, za měsíc nebo za dva, akci zbytečně opakoval, kdyby rám povolil i na pravé straně. Alespoň to na STK bude vypadat symetricky a jako zámysl konstruktérů ze Suzuki.
Takže hotovo. Problém snad byl vyřešen. Mám si kontrolovat, zda při provozu nebude docházet k prasklinám nad sváry přeplátování. Nemělo by. Kéž by nedocházelo, spřádám větu přací; protože v místě uložení kyvné vidlice je už materiál rámu mocnější. Zbývá stříknout do černého matu a nikto nič nezpozná – jako při použití Servilu[3].
Víc fotek viz.[4].

přidáno 7. 7. 2013: 
Svařený rám funguje a drží. Zatím najeto 4000km. Motokrosové tratě, mikroskoky. Nešetřil jsem to. Jestli to má prasknout, tak čím dřív, tím lépe. Je to bez problémů. Nikde se nelíhne žádná prasklina. Minulý týden jsem špatně odhadl rychlost při nájezdu na lavici a byla to rána z výšky s tvrdým dopadem na obě oka, tlumiče na dorazy a já také. Ale svařenec drží. Uvidíme později.

přidáno 22.7. 2013:
Opravdu považuji za úspěšnou. Najeto od opravy 6000km. I po náročném enduro tréninku[4] je vše bez jakýchkoli změn. A že těch skoků bylo nepočítaně.

středa 15. května 2013

Klíč na kyvnou vidlici V-Strom

V servisním návodu je na straně 326[2] napsáno k sundání kyvné vidlice – použijte nástroj Suzuki 09940-14940 Takový klíč nemám a koupím si ho nejdřív, až budu kyvku na Stromu sundávát, hm, třeba po páté. A vlastně ani to ne, protože stojí aspoň třicet éč€k.




Pro sundání motoru je potřeba podobný klíč, ale jiného rozměru.
Zdroj, kde byly rozměry nalezeny viz. [3].
rozměry pro kyvnou vidlici – rozměry pro sundání motoru

sobota 11. května 2013

Jelen Amos Komenský králem Majálesu

Článek ve Slováckém deníku[1].
Fotogalerie[2].
Z masivní letákové kampaně[3].

Vítanie jari

Setkání přátel českého a slovenského serveru Cenduro[1] ve Slovenském ráji. Předpovědi na ten víkend byly snad horší než špatné, déšť, chladno a znovu déšť – vyděsilo nás to natolik, že jsme i stan zabalili dovnitř do kufrů, aby nebyl mokrý dřív, než ho na místě postavíme. 
[fotky] trasa tam [2] vyjížďka [3][4
Možnosti kudy jet z Uherského Brodu do Levoče se různí. Den před odjezdem jsem si všiml na fóru příspěvku od uživatele KOV ze Zlína, že navrhl trasu[5] přes Oravu, kousek přes Polsko a přijet do Tater ze severu s Gerlachovským štítem po pravé ruce. Bylo inspirativní a krásné, zatáček nepočítaně a o to víc jsme si šestihodinou cestu užili, že poprvé od ledna máme Stroma obutého na silničních pneu. Do rekreačního zařízení Levočská Dolina[6] jsme dorazili s osmou hodinou večerní, místo pro stany rozlehlé, travička posečená na krátko jako vlasy rekruta Navy SEALs. Věru pěkné místo, které bych doporučil turistům všeho druhu. Kdo pohrdl pohodlným převalováním se pod stanem, mohl využit ubytování v chatkách nebo penzionu. 
Setkání tohoto druhu je vždy příjemné – výměna zkušeností, přátelská družba v tomto případě mezinárodní, zajímavá večerní promítání s povídáním z cest (zkráceně zcestné řeči), prezentace jídla AdventureMenu[7] a zázračných nepromokavých a zároveň propustných ponožek Sealskinz[8].
Ranní probuzení bylo snad nejlepší vůbec, posadím se, rozepnu stan a první co vidím je, že Afrika není černá, ale červeno modrá. A je nádherná. Hned bylo jasné, že to bude pěkný den.
Na sobotní vyjížďku jsme měli vytvořit týmy po třech až pěti motorkách. Tak jsme pod pracovním názvem týmu „trhlí mopeďáci“ na počest filmu Freebird[11] vyrazili v počtu dvou motorek – my na Stromu a kolega John na Africe. Pro srovnání, ve vítězném slovenském týmu bylo motorek patnáct.
Byl to výlet navigačně orientační, itinerář podrobný, úkoly po cestě byly místy nelehké. Zjistit rozlohu Spišského hradu[9] znamenalo na hrad vyjít, půjčit si audioprůvodce, projít hradem a u zastavení čtvrtého jsme se dozvěděli, že rozloha hradu je 4,16ha. Stejně jsme neodolali a prošli si hrad celý včetně vycházky na věž, kde jsou průchody úzké tak, že my se širokými rameny a útlými pasy musíme jít bokem a opravdu vnadné dámy nemají šanci projít vůbec. Stisknutí červeného tlačítka na audioprůvodci vždy způsobilo pověst nebo legendu a že jich tam mají. Zvlášť výživné bylo povídání o cikánském patentu.
Zajímavý byl úkol u pramene Sivá brada[10], kde jsme měli odpovědět na otázku, jaký plyn jest v pramenu rozpuštěn. Bohužel jsme zašli ke špatnému prameni, Sivá brada si pobublává v jezírku sycená přírodním oxidem uhličitým, je krásná, ale není pitná. Místo toho jsme zamířili k pramenu s nálevkou a frontou lidí s lahvemi, od Sivé brady snad jen sto metrů. Voda pitná, místní název „vajcovka“ a rozpuštěný plyn je sirovodík. Tak jsme ochutnali a zapsali špatnou odpověď.
Velká část trasy vedla gotickou cestou[11], takže kvalitní architektury jsme si užili dost a já to měl navíc s odborným komentářem v interkomu, heč.
Večerní vyhodnocení bylo zábavné. Lidé , kteří přijeli z největší dálky to měli 590, 800 a 2700 kilometrů! Všechny rozesmála cena pro „majitele méněcenných strojů,“ což byly silniční stroje Honda CBR RR a Yamaha Fazer, které celou vyjížďku po asfaltu bez problémů absolvovali. Však se také říká, že na Slovensku mají cesty na jedničku; nesmíte ale zařadit vyšší rychlostní stupeň. A že to byly po cestě díry, pro samé výtluky nezbylo místo pro silnici. Ocenění též dostaly dvě odvážné řidičky, které se zúčastnily a byly dokonce ve vítězném týmu.
Díky organizátorům za kvalitně připravenou akci, výběr místa byl zvolený výborně, itinerář byl přesný a cesta vedla opravdu pěknými serpentinami, bylo kde zastavit i čím se kochat. 
Fotky a videa z jiných zdrojů viz.[12].
Levoča je opravdu pěkné historické město. Socha Ľudovíta Štúra, který když opilý překládal z maďarštiny do češtiny vlastně omylem vynalezl slovenštinu je impozantní a bílá. Náměstí a spousta dalších míst názvem odkazuje na mistra Pavla[13], mistra levočského oltáře a Chrám Sv. Jakuba[14] stojí za zastavení i pro nevěřící, i když omša vo slovenčině bola krásna.
Po cestě zpět jsme dostihli déšť u Litovského Mikuláša, navlékli nepromoky a v dešti zůstali až domů. Škoda, že jsem si nekoupil ony zázračné ponožky, které byly se slevou nabízeny na prezentaci, mohl jsem přijet s nohama v suchu.

středa 8. května 2013

Velké prádlo

[fotky]

Někde z posledních offroad výletů jsem přivezl prasklinu v podsedlovém plastu. Všimli jsme si toho o víkendu na TT, kdy po sundání sedla plaval kompresor, měřič tlaku a ostatní krámy v blátě. Takže byla nutná oprava, vyřešilo se to nanýtováním tenkého hliníkového plechu. Při sundávání levé části přední kapotáže se objevil ulomený vnitřní držák; přesně vím, kde se to stalo; když na RMB ležel Strom v roklince aspoň dvacet minut na boku[1]. V airboxu byl olej – buď jsem při doplňování oleje přelil a nebo tam natekl, když Strom ležel na boku; ještě to musím ověřit. Když už bylo nutné Stroma odstrojit, udělal jsem pořádné odbahnění – vyčištění všech brzdových pístků a brzdičů, rozebrání a namazání přepákování, vyčištění vzduchové filtru a následně i odstranění oleje z airboxu. 
Přezuto na silničních pneu (vzadu Heidenau Scout K60 z minulého roku na dojetí, vpředu Continental ContiEscape), nasazeno řetězové kolečko s patnácti zuby[2] a připraveno na silniční výlety.

neděle 5. května 2013

Rozhledna Vojtěchov u Hlinska

Rozhledna Vojtěchov[1].
Online kamera z rozhledny[2].

Vodní nádrž Seč

Něco o vodní nádrži Seč viz.[1]

Sázavský klášter sv. Prokopa

[fotky]
Klášter sv. Prokopa v Sázavě viz.[1]

sobota 4. května 2013

TT Adventure Days

V malebném a romantickém místě, na statku Prak[1] u Českého Šternberka připravil Touratech[2] letošní setkání nadšenců pro dobrodružné cestování na motorkách – Adventure Days[3]. Počasí vypadalo tak ošklivě, že nás to od účasti málem odradilo, ale když jsem viděl naplánovaný itinerář pro offroad, nešlo tam nejet. Ubytování luxusní – místo pro stany na rozmáčené louce, kde ještě před pár dny pobíhali koně, trocha bláta, sem tam koblížek; inu alespoň jsme měkce spali. Nikdo si nestěžoval a každý, kdo chtěl na mokré louce zaparkovat motorku, mohl si zapůjčit kus desky jako oporu pro stojan.
Páteční večer příjemný a seznamovací. V hlavní společenské místnosti byl obrovský krb, kde jsme se dohřáli a dosušili. Proběhlo několikero zajímavých promítání z cest se spoustou pěkných motivačních fotografií z míst, kam se pravděpodobně nikdy nepodíváme.


– naše [fotky] a fotky od jiných [touratech][xhackem][cizak][mahdivoj] [100bubu]
– videa [xhackem]
– offroad [trasa]

Akce je určená především pro lidi, které baví cestovat na motorkách. Každý si mohl vybrat, jestli pojede orientační soutěž po asfaltu a pozná krásné zatáčky v okolí nebo jestli se vydá do offroadu podle itineráře na více než sto kilometrů dlouho a pečlivě najetou trasu. Za vynikající považuji nápad, pozvat účastníky výletu po asfaltu hned ráno do přilehlé rokle, aby coby diváci zažili srandu, kterou skýtalo bahnění v prologu pro lidi, co chtěli vyjet na offroad. 
Prolog k offroadu skýtal doslova hluboký zážitek – opravdu, trať nebyla náročná, ale byla hluboká.
Po absolvování počátečního bahnění, které jsem odjel sám, jsme se Sašenkou v tandemu  vyrazili přesně v pravé poledne na orientační rallye. Itinerář byl podrobný, téměř jsme nebloudili, jeli jsme bez přestávky a celý okruh jsme odjeli v čase pět hodin a jedenáct minut. Pro srovnání – jiná posádka, která jela stejnou trasu ve dvou, přijela v čase tři hodiny a dvacet tři minut. Tedy náš výkon na umístění nebyl, ale byl to pěkný výlet; po cestě byly rozbahněné louky, výjezdy plné zrádných kořenů, lesní cesty, hluboké vyjeté koleje i krásné výhledy. Po intenzivních deštích se opravdu nikde neprášilo. Byl to náš první společný výlet do terénu  za mokra a vydařil se znamenitě, nikde jsme nespadli a projeli jsme téměř celou trasu.
Kdo zůstal v táboře a na vyjížďku se neodhodlal, měl možnost využít celodenního programu na místě – na stáncích KTM si půjčit motorku, jinde probíhaly prezentace baterií nebo komunikátorů od Interphone a spousta dalších věcí, z nichž jsme neviděli a nestihli ani jednu – zkoumali jsme v té době turistické značky v okolí.
Z výletu jsme se vrátili k večeru a náš V-Strom byl zabahněný velice velmi a s ohledem na nedělní cestu domů nebylo možné ho v tomto stavu ponechat. Po krátkém pátrání po nejbližším tlakovém mytí jsme zjistili, že opravdu nejbližší otevřená wapka je na benzince Agip[4] někde za Průhonicemi, snad je to už Praha Chodov – po dálnici velmi nezábavný kousek tam a zase zpátky. Vůbec po jezdit po dálnici na céčkových gumách je nepříjemné pro řidiče, spolujezdce i pneu samotné.
Společenský večer probíhal ve stodole, zahrála kapela Sekec[5], zatleskali jsme vítězům obou navigačních soutěží a zajímavé bylo i noční překvapení v podobě poledance[6] a jedné malé, ale vydatné bouřky.
Ač počasí zcela nepřálo, přijelo hodně lidí a určitě se dobře bavili.
Nedělní dopoledne patřilo workshopům fotografickým, navigačním i jiným; viděli jsme malý kousek o problematice solárního dobíjení na cestách a museli jsme vyrazit k domovu. Mše v Sázavském klášteře začínala o půl jedenácté a byla už na naší cestě zpátky domů.
Zde je potřeba zmínit obrovský dík za nasazení lidí, kteří obětavě, s úsměvem a hýříce nadšením, tahali motorky v blátě v dopoledním prologu. Záměrně píšu „tahali v blátě“ a nikoli „z bláta.“
Tak zase za rok. Sportu zdar a enduru zvláště!

čtvrtek 2. května 2013

Příprava na Adventure Days

Akce Touratech Adventure Days[1] slibuje soutěž offroadové navigace pro šedesát nejlepších jezdců z prologu ve stylu GS Challenge[2]. Vypadá to, že díky počasí na startu nebude ani těch šedesát motorek, to bych se pak mohl umístit. Prolog chci jet sám, na offroad rallye beru Sášenku do tandemu, ve dvou se to lépe naviguje. Bahnu zdar!

středa 1. května 2013