Dětský den Křtěnov...

[fotky]

Klíček, absolventi s JAK...

Nová lávka otevřena...

[fotky] od Maryšky Švehlíkové

    Drazí přátelé, přicházím se vámi radovat. Konečně mohu projít suchou nohou spojnicí obou mých rodišť. Díky vám za to. Tato lávka spojuje můj rodný Uherský Brod s rodnou Nivnicí.

    Jsem uvyklý putovat, však mnozí jazykové mne zvou průkopníkem pěší turistiky a reliéfy měst, které jsem popsal a byly vyryty slouží jako základ turistickým známkám dodnes.

    Kráčet, putovat, spojovat a snít. Tato spojnice jakoby chtěla říct - nezůstávejte lapeni labyrintem světa. Hledejte svůj Ráj srdce. Dívejte se kolem s nadhledem a  bez starostí - zdůrazňuji bez starostí, nikoli bez starosty.

    Děkuji moudrým radním zde, že  nezvolili černé tunely jako v Praze, ale transparentně staví bílé lávky.

    Též nabádám k opatrnosti a uvážlivosti. Vím, že město stojí na kopci, ale člověk pro zdraví by devadesát schodů denně překonati měl a myslím, že tři lávky v rodném městě jsou číslem dokonalým, či chcete snad ať vedutu města Brodu zdobí místo pěti věží třeba pět oblouků?

   Chválím nejvíce, že broďané věděli co je to žít z kopce dokopce a teď byly jejich kroky narovnány. Vykročme tedy spolu a těšme se ze spojení. 

    Citát zde zapsaný budiž zní: LÁVKA LEPŠÍ TUNELU.

    Děkuji.

BMW F 800 GS....

     Krátce:  Na silnici je to snová motorka. Pro dva pro cestování na asfaltu je to snová motorka.

     Po Španělsku jsme najeli lehce přes 3000km s motorkou BMW F 800 GS, měla najeto asi 50tis. km. Krom toho, že bych uvítal vyšší čelní štítek, můžu říct, že je to pohodlná motorka. Přepínání režimu cesta | déšť | offroad má smysl a je poznat na průběhu výkonu. Mělo to i zbytečnost jako elektronicky nastavitelné tlumení.
     Má to palubní počítač, kde je teplota i všechny druhy spotřeby. Dálniční spotřeba plně naložené motorky, ve dvou byla při 120kmh byla 5.8litru na 100km. Celkově jsme jeli a průměrnou spotřeboj 5.3l/100km.
     Ač budíky mají dvě nulovatelná počitadla, tak mě fakt zklamalo, že jsou jedom třímístná. Není k tomu žádný důvod a tak se nám počitadlo TRIP2 během cesty třikrát vynulovalo. Ještě, že to nezpůsobilo desbordamiento, tedy overflow error.
     Dálnice, úzké klikaté horské cestičky i sto kilometrů po šotolinách. Pohodlně a bezpečně. ABS jsem nevypínal, mimo asfalt jsme jeli výletnickým tempem.
     Saša chválí pohodlné sedlo, opěrku originálního BMW kufru i dostatek místa pro spolujezdce. Kolena pokrčená akorát a pořád měla pocit, že jedeme na odpolední výlet do Průhonic. Je to plnohodnotná motorka pro dva.
     Občas v zatáčce v náklonu Saša škrábla špičkou boty o asfalt, ale to už byly náklony, kdy jsme drhnuli asi centrálním stojanem.
     Srovnání se sériovým Suzuki DL 650 V-Strom vyhraje vždy BMW F 800 GS, kvůli lepší přední vidlici a lepšímu podvozku vůbec.
     Když ale srovnám se svojí stavbou se základem z Suzuki DL 650 V-Strom, ale s přední vidlicí z Yamaha XTZ 750 Supertenére, tak to vyjde nastejno. Jenom BMW má výrazně menší světlou výšku a tím i problém občas přejet větší šuftry při jízdě ve dvou.
     Uvidíme jakou motorku vyzkoušíme příště.

P.S. Originální BMW kufry jsou spíš menší.

Den dvanáctý, domů...

[fotky] 

    Vstáváme v sedm a balíme, po osmé opouštíme kemp, nejprve jedeme na letiště. Máme to asi 70km a z toho posledních třicet vede naprosto ucpanými čtyřproudými dálnicemi kolem a skrz Madrid. Hned jsme pochopili, že i když všechno stojí, tak motorky jedou úplně vpravo, až za čárou mezi auty a boční betonovou zdí; dá se takto projet i vedle obřího náklaďáku, ale dobré si zablikat a počkat, aby o nás věděl.
     Náš plán je vyložit Sašu s co nejvíce krámy na letišti a já pojedu a prázdnými kufry vrátit motorku, předtím ji proženu myčkou a umyju i zabahněné kufry. A krom drobné navigační chyby, kdy jsem najel cestou do garáží asi o dvacet kilometrů víc, šlo všechno podle plánu.
     Podle letenek máme letět 15:25, internet i informace na letišti říkají, že let OK701 letí 14:55 a po odbavení se objevuje nový čas 15:40. Inu, nezáleží  a tom, zda jsou to České dráhy nebo České aerolinie.
    V letadle na nás vyšlo místo u nouzového východu a tak máme extra místo na nohy. Jupí... přepínáme mobily do režimu letadlo a před sedmou máme být v Praze.
     Hodnocení výletu - celkový nájezd 3100km, věc která chyběla byla sacacorcho=vývrtka, přebytečná věc s sebou byl ešus, misky a vařič. Mít s sebou plavky bylo důležité, jen tentokrát jsme je nepoužili.
     Poznali jsme pěkný kus Španělska.

     Kde jsme si pronajali motorku? Od kluků z [wellcomebikersespana]. Rezervace, záloha na pronájem, měsíc dopředu doplatit plnou cenu pronájmu. Je možnost mít motorku pojištěnou proti všemu a nebo složit vratnou kauci a pak je nutné poslat fotky stavu motocyklu po vrácení a podle toho se vrací peníze. Komunikace super a prakticky se nemusíte potkat. Voucher s GPS souřadnicemi garáží, kde je motorka a klíče. A totéž vrácení. Je možné si motorku půjčit třeba v Madridu a vrátit třeba v Barceloně...Nemají problém s vycestováním kamkoli po Evropě. Nabízí i pronájem navigace, ale přišlo mně levnější a pohodlnější vzít s sebou držák mobilu od Interphone na řídítka (držák montuji na stopku zrcátka, takže navigaci vidím vedle levého zrcátka). Motorka má GPS sledovač, takže pak není problém vyžádat si kompletní záznam trasy. Jenom mně pořád v průběhu výletu chodily maily, jak jsme kde jeli rychle.

Den jedenáctý, hrad 2.0...

[fotky]

    Ač jsme v zemi s mořem; rybám a plodům moře se zatím pořád úspěšně vyhýbám. Mám obavy, že kdybych si dal klobásu z chobotnice, vypadne ze mě v noci ze spacáku chapadlo.
     Kdo z vás ví, z jakého filmu je věta: ,,Vsadím se s vámi o večeři pro celý tábor, že dnes ráno se svými přáteli posnídám na hradbách.'' Vsázím, že Sestra věděla hned. Napovím, že ji řekl hrabě de la Fère při obléhání La Rochelle a která vedla k nejlepšímu balení na piknik vůbec viz [video].

     Tak dneska jsme si to splnili. Byl to oběd s výhledem na římský akvadukt a obé bylo skvělé.

     Tak už je prozrazeno, že cílem naší dnešní cesty bylo město Segovia s jedním s nejlépe dochovaných...[wiki]. Úplně vidím zaměstnanecký zájezd firmy Slovácké vodárny a kanalizace do Segovia, jak se strýci ptají na informačním centru: ,,Tak, paninko, kde to tady máte? Jsme tady kvůli jakémusi vodovodu. Máme ho opravit nebo vyměnit?''

     Je opravdu monumentální. Prošli jsme město, prozkoumali katedrálu s nevyšší věží ve Španělsku. Dalším zastavením byl hrad [Alcázar].
     Segovia je obrovsky turisticky  navštěvované město, trochu jako Praha. Kam se podívám, tam leží japonec a ti co neleží, tak fotí.

     Hrad Alcázar a před ním zaparkovaný ,,trebuchet'' mně připomněl akademickou diskusi, kdy jsme při stavbě brodské lávky, kdy byla postavena zatím jen obří kovová ,,véčka'' a my chtěli zkusit s pořádnou prakovou gumou natahovanou zahradním malotraktorem vystřelit automat na kávu z nádraží až na hvězdárnu.
     Prošel jsem celý hrad s audioprůvodcem u ucha a se slovníkem v mobilu.

Zakladatel muzea Karel III.

      První ředitel muzea hrabě de Gazzola (1689-1780).

     Cesta dolů z věží vypadá takto.

     Další cíl bylo město Ávila. [Opevnění], obrovská obludnost objímající celé centrum města a určitě stojí za shlédnutí.

    Naproti tomu stojí místo stejně významné, žel menší a tím je komůrka, kde přebývala [Ninja od Ježíše].

     V relikviáři mají její prst obrostlý plísní... a měla fakt pěkný rukopis.

     [Katedrála v Ávile] je ač zvenčí méně zdobná, tak obrovská a ještě větší. Projíždíme drobnými cestičkami po centru, pocit jako v Portu. Cestičky dlážděné, uzounké, člověk má pocit, že už jede lo chodníku a pak v protisměru potká popeláře. Večer se vracíme do El Escorial, kde máme domovský kemp. Jediné místo, kde jsme strávili tři noci po sobě a čtyři celkem.

     Jediné rozumné víno, které není litrové a má šroubovací uzávěr.

Den desátý, hrad...

[fotky]

   

   Byli jsme na mši v El Escorial ve farním kostele Svatého Bartoloměje, apoštola.     

       Průvod Božího těla městem jsem poctivě zdokumentoval.
     Odpoledne jsme vyrazili na hrad [Manzanares el Real], je z 15. století a je to největší hrad ve Španělsku.

     Už vím, kde Lego vzalo předlohu pro hrad.

     Pak už se jen touláme. Co vy to bylo za slunečnou neděli, kdy je 30°C bez výletu ,,K Trampovi.'' Cestu M-618 z vesnice Hoyo de Manzanares prohlašuju za lepší a delší zážitek jak Stelvio, kde jsme byli celkem třikrát.

     Možná M-618 nemá tak brutální serpentiny, ale jeli jsme to třikrát a pořád to bylo zábavné.

     Stará cesta M-618.

     Sdílím můj největší dnešní zážitek.

     Večer ještě lecos následovalo, ale nevím jak rozumně to zapsat. Potkali jsme tady strýca, jménem Carlos, ktery jezdí do kempu, kde jsme na dovolené už 27 let. Pokud bych ho měl k někomu přirovnat, tak Zdeněk ZZ z našeho muzea. Neuvěřitelné historky o tom, jak s kamarádem ze Segovie chodili po akvaduktu nebo jak si sedli v noci na královský trůn, protože jejich dalši kamarád pracoval jako ostraha a spolu se opili.
     Ptal jsem se ho, co dělá Španěl, když se chce smát. Jestli si vypráví vtipy. A už to víme. Španěl, když se chce smát, tak se ráno podívá do zrcadla.