Krátce: Gramofon DENON DP-29F je úplně v pohodě, má dobrý zvuk a nízký šum. Je to zařízení, které má sloužit pro přehrávání gramofonových desek za účelem kvalitního poslechu. Výsledek především záleží na zbytku vaší domácí aparatury.
Podrobněji: Plně automatický gramofon z kategorie „low cost“. Koupil si ho kolega a mě zajímalo, jak taková levná a dostupná věc hraje. Poslechovou zkoušku vyřadím, protože poslech byl, je a vždy bude především subjektivní záležitostí; vliv má i kvalita zvukové aparatury. Mě zajímá, jak hraje Denon DP-29F.
Měření si představme tak, že gramofon přehrává desku, která obsahuje referenční sinusový signál o frekvenci 1 kHz a my budeme měřit amplitudu výstupního signálu pro každou frekvenci v celém slyšitelném spektru a ještě kus dál; třeba do 30 kHz. V ideálním případě by to znamenalo, že na výstupu naměříme pouze to, co je na vstupu, tedy signál 1 kHz a víc nic. Jenže ono to dokonalé nebude, zvlášť s ohledem na [
RIAA ekvalizaci][
1]. Proto nás zajímá, jak hlasitě se projevují další harmonické, či jiné složky výstupního signálu. Můžeme jim říkat zkreslení. Přenoska gramofonu má ve specifikaci napsáno 0–20000 Hz.
Gramofon má odpojitelný předzesilovač. V případě, že má náš zesilovač vstup PHONO nebo máme externí gramofonový předzesilovač [
2][
3] můžeme zapojit přenosku přímo k němu.
Pro toto měření nechávám interní předzesilovač zapnutý a měření provádím na něm. Tedy drážka desky –> přenoska Denon DSN-82 –> přezesilovač –> měření.
Testovací gramodeska a spektrální analyzátor
Pro měření potřebujeme dvě věci
(1) Testovací gramofonovou desku, bez které se neobejdeme.
(2) Spektrální analyzátor schopný měřit 0–30 kHz.
Na stole mám [
HP3585A], má i 1 MΩ vstup, takže měření nebude výstup gramofonu nijak zatěžovat.
Dále pak zmíním, jak udělat takové měření, pokud spektrální analyzátor k dispozici nemáte a bude potřeba ho řešit softwarově a měření obstará zvuková karta.
A teď už samotné měření z [
HP3585A] přenesené přes rozhraní [
GPIB] jako simulace plotru. Na ose X je frekvence, osa je lineární. Na ose Y máme výkon signálu. Nahoře REF označuje, jaká je nejvyšší možná hodnota, úplně nahoře. Směrem dolů pak vždy odečíst 10 dB na dílek. Osa Y je logaritmická.
 |
pouze zapnutý motor, talíř se otáčí, raménko s přenoskou visí těsně vedle talíře
|
referenční signál 1 kHz, nastavení měřáku zůstalo REF -30.0 dBm
měření s nastaveným REF 0 dBm
První špička je požadovaný signál na 1 kHz a dál už tam nemá být vůbec nic. Jenže, co ta ta špička na 2 kHz? Je to druhá harmonická referenčního signálu. Je to věc, která tam správně vůbec nemá být, ale vadí nám tam? Jakou má vlastně velikost, když na grafu je poloviční. Pozor osa Y je v grafu je logaritmická, 10 dB na dílek. Výkon signálu na 1 kHz je -7 dBm a na 2 kHz máme výkon -43 dBm, který je prakticky zanedbatelný[
*].
Změřili jsme, že gramofon nepřenáší hluk motoru do přenosky. Do měřeného signálu přibyla velmi utlumená a tedy zanedbatelná druhá harmonická.
Spektrální analyzátor pomocí zvukové karty počítače
Program VisualAnalyzer, ke stažení na webu [
sillanumsoft.org]. Je pro Windows a měří signál přicházejícího do mikrofonního vstupu, umí tedy zpracovat dva kanály zároveň. Podrobněji jsem se o něm zmiňoval viz [
blog].
referenční signál sinus 1 kHz – v horní části osciloskop, dole spektrální analyzátor
Na přesné měření to není, ale poslouží dobře. Další harmonické, které se tam zobrazují vznikají někde za mikrofonním vstupem (používám USB externí zvukovou kartu). Jsou tam i v případě, že signál připojím přes buffer/napěťový sledovač.
Můžeme říci, že vše, co je pod -65 dBm budeme považovat za šum, za data, která jsou zcela nerelevantní k našemu měření.
Výsledek
Denon DP-29F, ač levný, hraje dobře. Co se týká zvuku, není důvod se mu vyhýbat. Otázkou je, jakou životnost budou mít plastová ozubená kolečka, ale to ukáže čas. Já nemám místo na stole, tak používám podivný [
DIY gramofon].
pozn.
[*] Víme, že 0 dBm = 1 mW.
signál 1 kHz je na -7 dBm = 0.199526 mW = 199.526 μW
signál 2 kHz je na -43 dBm = 0.0000501187234 mW ≈ 0,05012μW = 50.12 nW
