Mít obuté céčkové pneu znamená vyhýbat se asfaltu. Počasí odpoledne bylo přímo letní, tak jsme vyrazili dobýt zříceninu hradu Rýsova[1], projeli jsme kolem Čertova kamene[2] a skrz Paseky po asfaltové cyklostezce do Želechovic nad Dřevnicí.
O Čertových kamenech jsem našel legendu (zdroj: z nepříliš funkčního odkazu[3] na webu treking.cz)
Místní pověsti se týkají ponejvíce obrovských balvanů, k nimž lidé vzhlíželi s respektem a neklidem stran jejich původu. Nu není divu. Erozní rýhy, důlky a trhliny v červenavé hornině byly považovány za „čertovy pece“ nebo „čertovy vidličky“. Čert tu prý hodoval na dobytku a drůbeži ukořistěných ubohým místním. Kopec Rýsov skrývá dle tradice také nevyčerpatelné zásoby zlata.
Pod Čertovým kamenem prý bydlil i hodný černokněžník. Uchovala se i vzpomínka na dřevěný hrádek v podobě místní pověsti, dle níž tu stával dřevěný zámek, jediným jeho obyvatelem měl být tajemný (jak jinak než) černý kůň, jehož divoké ržání se sem tam dosud nese noční tmou.
[trasa] nejlepší to bylo po zelené turistické značce – kameny, mech, listí, prostě radost se „procházet“ – jenom tak lehce, asi na tři tisíce otáček...