[fotky]
Let Praha Madrid byl opožděn kvůli změně letadla i posádky. Inu České dráhy i Aerolinie mají asi lecos společného.
Let příjemný, protivítr míst 150km/h snížil rychlost našeho letadla až ke 750km/h, takže i celý let trval déle, než se předpokládalo.
Letiště Adolfa Suaréze v Madridu je obrovské, lidí až tma. S obřím žlutým pytlem přes rameno jsem se prodíral k východu, jako na přecpaném náměstí. MHD = transporte público funguje přehledně a dvěmi autobusy 803 a 283 jsme se měli dostat ke garážím U modré kočky - Gato azul, kde na nás čekala motorka. Měli dostat včas. Jenže Madrid v odpoledne stojí, nejen v pátek. Kromě skůtrů a odvážných motocyklistů všechno jede krokem. Autobusy MHD mají vtipně vyřešený jízdní řád - např. v pracovní dny jezdí v intervalu 15-40 minut.
Protože bylo jisté, že do garáží dorazíme později, raději jsem zavolal, aby o naší zácpě věděli.
BMW F 800 GS, černé s kufry o dvě čísla menšími, než jsme čekali. Ale bez problémů jsme se nakonec vešli a tašky a pár drobných objemností/objemných drobností jsme nechali v recepci garáží, protože motorku vracíme na stejném místě. Dali mně klíče a víc nic. V top case nabíječka na motobaterii a pod sedlem doklady. Sundat sedlo bylo snadné, zpátky už se mu tolik nechtělo. Motorka má najeto 55tis.km a působí (z)dravě. První zkušební cesta vedla do místního Lídlu na večeři.
Pak návštěva v museu del Prado, vešli jsme 19:03. Saša si užila originály Fra Angelico na jeho speciální výstavě a pak mistry Velasqueze, El Greca, Tiziana. Víc se stihnout nedalo.
Pak procházka k soše El oso y el madroño, fotečka, procházka klikatými uličkami a přesun do města San Lorenzo de El Escorial asi 60km od Madridu, kde máme zítra něco k vidění. Hledání kempu, pokec s mistrem kempařem, jak projel Rumunsko na ČeZetě a krátce po půlnoci můžeme ulehnout.
Let Praha Madrid byl opožděn kvůli změně letadla i posádky. Inu České dráhy i Aerolinie mají asi lecos společného.
Let příjemný, protivítr míst 150km/h snížil rychlost našeho letadla až ke 750km/h, takže i celý let trval déle, než se předpokládalo.
Letiště Adolfa Suaréze v Madridu je obrovské, lidí až tma. S obřím žlutým pytlem přes rameno jsem se prodíral k východu, jako na přecpaném náměstí. MHD = transporte público funguje přehledně a dvěmi autobusy 803 a 283 jsme se měli dostat ke garážím U modré kočky - Gato azul, kde na nás čekala motorka. Měli dostat včas. Jenže Madrid v odpoledne stojí, nejen v pátek. Kromě skůtrů a odvážných motocyklistů všechno jede krokem. Autobusy MHD mají vtipně vyřešený jízdní řád - např. v pracovní dny jezdí v intervalu 15-40 minut.
Protože bylo jisté, že do garáží dorazíme později, raději jsem zavolal, aby o naší zácpě věděli.
BMW F 800 GS, černé s kufry o dvě čísla menšími, než jsme čekali. Ale bez problémů jsme se nakonec vešli a tašky a pár drobných objemností/objemných drobností jsme nechali v recepci garáží, protože motorku vracíme na stejném místě. Dali mně klíče a víc nic. V top case nabíječka na motobaterii a pod sedlem doklady. Sundat sedlo bylo snadné, zpátky už se mu tolik nechtělo. Motorka má najeto 55tis.km a působí (z)dravě. První zkušební cesta vedla do místního Lídlu na večeři.
Pak návštěva v museu del Prado, vešli jsme 19:03. Saša si užila originály Fra Angelico na jeho speciální výstavě a pak mistry Velasqueze, El Greca, Tiziana. Víc se stihnout nedalo.
Pak procházka k soše El oso y el madroño, fotečka, procházka klikatými uličkami a přesun do města San Lorenzo de El Escorial asi 60km od Madridu, kde máme zítra něco k vidění. Hledání kempu, pokec s mistrem kempařem, jak projel Rumunsko na ČeZetě a krátce po půlnoci můžeme ulehnout.
