A8PicoCart [git] [pcb] slouží jako moderní a pohodlná náhrada tradičních cartridgí pro osmibitové Atari, umožňující snadný přístup k velké knihovně her a programů. Má USB-C konektor a po připojení k modenímu počítači se tváří jako fleška. Stačí nahrát ROM otisky původních cartridge a pak po zasunutí do Atari si vybrat, kterou cheme spustit.
Raspberry Pi Pico fialové edice emuluje cartridge pro osmibitové Atari. Realizace je velmi snadná lze zakoupit již hotové řešení od prodejce sibit.pl na [ebay] nebo i u nás [cz].
Český projekt [ACDP] se zabývá podobně dokumentací dostupných cartridge pro Atari, obsahuje i otisky ROM ke stažení.
[SHARP MZ-821] byl představen v roce 1984 a od roku 1987 se prodával v Tuzexu v Československu, tím vznikly na světě dvě největší komunity uživatelů tohoto počítače. V Japonsku a v Československu. Pro běžného uživatele, který si šel koupit první a velmi drahý domácí počítač vypadal tento SHARP lepší volbou než třeba ATARI, protože měl integrovaný magnetofon. K ATARI si uživatel musel koupit externí magnetofon, který nebyl vždy skladem.
Pokud hledáte instatní náhradu disketové mechaniky pomocí SD karty, postavte si [SDrive-MAX]. Je to dospělý, dobře zdokumentovaný a velmi snadno realizovatelný projekt. Pár drobností, které bylo třeba doladit zmiňuji dále.
Malinko podrobněji a baslířsky přívětivěji
ATARI810, ATARI1050 nebo XF551 jsou 5¼ disketové mechniky k osmibitovým počítačům ATARI.
Máme k dispozici staré Atari a hodila by se náhrada disketové mechanika pomocí SD karty – třeba už jen proto, že spoléhat při ukládání programů na starou audio kazetu by dneska už nikdo nechtěl. Stejně tak, když hledáte v online [archivu] nějakou oblíbenou hru, najdete otisk diskety ve formátu ATR nebo spustitelný soubor XEX.
Propojení s Atari
TXD <=> Pin 3 [Data–In] – bílý (připojit přes Schott.diodu (katodou k Arduinu)
– Potřebných pár pinů Molex 08-50-0105|08-50-0106 dodal [Offical electronic].
SIO2Arduino
[git] a [web] projektu SIO2Arduino (vznikl už 2011) [interview] s autorem
– Umožňuje použití LCD displeje typu 1602 pomocí knihovny [LiquidCrystal], já mám v šuplíku tyto displeje pouze ve verzi s převodníkem I²C. Knihovna [LiquidCrystal_I2C] je zcela kompatibilní, pouze ovládání podsvícení je jiné.
– Umí ovládací tlačítko na přepínaní mezi otisky disket.
– Celé se to napájí 5 V z Atari SIO konektoru (připojeno do 5 V Arduina, nikoli do pinu VIN!) RESET Arduina pro jistotu podržíme než nám naběhne stabilní napájení (220 k rezistor a 330 μF kondenzátor)
– Poznámka o nutnosti [SdFat] ve verzi 2.1.2 je relevantní.
– SD kartu naformátujeme pomocí Examples – SdFat – SdFormatter; jinak ji nelze číst.
– Nechá se zkompilovat a nahrát přímo z Arduino IDE
– Na nepájivém kontaktním poli to celé postavíme za dvě hodiny.
Existuje snadnější cesta?
Ano existuje. [SDrive-MAX] je dospělý, dobře zdokumentový a velmi snadno realizovatelný projekt. Pokud máme k Atari pouze jednu periferii, není důvod řešit připojení [uno2sio] s 7407 (neivertující budič s otevřeným kolektorem) a můžeme připojit Arduino napřímo podle výše zmíněného plánu (TXD s diodou).
Ke stažení jsou hotové binárky. Pokud bychom si to chtěli celé zkompilovat sami, existuje podobný [návod], jak na to. Ač celý postup vypadá obskurně, funguje.
Napájení
SDrive má odběr do 200 mA. Bez problémů může být napájeno z 5 V ze SIO portu, protože tento zvládne napájet motor magnetofonu, který má proudový odběr kolem 100 mA (s proudovou špičkou až 500 mA). Ač se u ATARI 800XL se uvádí proudový limit pro napájení sérivé periferie pouze 150mA (pro ATARI XE je to 500 mA), tak to souvisí s výkonem napájeního zdroje počítače. SIO má pin 5 V připojený přímo ke zdroji.
Pokud chcete používat originální starý zdroj, tak bude lepší napájet SDrive-MAX souosým konektorem z 9 V zdroje.
Sám jsem mechaniku 1050 u svého počítače měl a než jsem všechno poslal, před snad desti lety, přes Aukro dál, tak jsem pořídil otisky všech disket do PC. Použil jsem [XRZDISK], který jsem v ranné verzi používal na gymnáziu v devadesátých letech pro přenos zdrojových kódů; kdy jsem doma měl jen osmibit a ve škole bylo jedno sdílené XTéčko a učebna plná slušovických TNS se systémem CP/M. Běžel tam Turbo Pascal 3; pro Atari jsem měl Kyan Pascal a na úrovni zdrojového kódu byly programy s pár úpravami dobře přenositelné.
V 8bitovém Atari byla komunikační část naspsaná v [kompilovaném] Turbo Basicu, později pak v assembleru a pro PC byl program napsaný v Turbo Pascalu.
Jak nahrát HEX soubor do mikrokontroleru Arduino UNO?
V nastavení Arduino IDE (Ctrl + čárka) File – Preference je možnost zapnout podrobné výstupy u kompilace i nahrávání a pak je pěkně vidět, co přesně IDE spouští a jak postupuje.
Dostalo se ke mně nefunkční Atari 800XL, které startovalo do „černé obrazovky“. Změřil jsem, co šlo a vypadalo to na vadné paměti. DRAM 8×64kbit označené jako MT4264-15, což je pojmenování od Micron Technology pro paměti typu 4164; klasické, běžně se používaly v Atari, Comodore, ZXSpectru i československém PMD85.
Dají se nahradit za sovětské KP565PV5 (které známe z PMD85) nebo za československé MHB4164, které jsou pořád dostupné ze skladových zásob.
Tedy k úspěšnému řešení bylo potřeba postavit [tester pamětí] a ty čipy, které testem neprošly stačilo vyměnit. Osmibitové Atari zase běží a já mám radost, že závada nebyla závažnější.
[wikipedie] nabízí krásný přehled variant těchto strojů.
Za velmi zajímavý projekt považuji znovutvoření plošného spoje pro tento počítač viz [1][2][3]
interní paměťový test Atari 800XL opakovaně proběhl bez chyb
Krabička pro pájecí pero Miniware TS101. Sdílím s ním nabíječku pro notebook. Po USB-C vyžaduje powebanku nebo adaptér, který je schopen nabíjet notebook [alzapower].
