neděle 19. ledna 2020

Den první...

Den první.

Praha, letiště Ruzyně
Už při průchodu kontrolním rámem na letišti jsem pořád pípal. Tentokrát mě nesvlékali, ale pořádně prošacovali a objeli ručním detektorem. Baťůžek na pásu neprošel kontrolou, protože v něm byla vidět na rentgenu, či co za kouzlo to je, velká neprůhledná černá podezřelá věc. Byla to v alobalu zabalená oblíbená rolka z grilu. Jen pět nebo šest vajec a 200g vysokotučného sýra. Co si ostraha přičichla, pochopili a vrátili mně baťůžek.
Hlásili se ke mně nějaké dvě holky španělské, že jedna z nich má taky motorku a kam že se chystám teď v zimě. Holka se pochválila jakou má motorku ona, ale musela mně to říct třikrát, než jsem pochopil, jak vyslovuje slovo "scrambler".

Při startu jsem tentokrát nezapomněl zapnout rychloměr a naměřil jsem 86m/s (309,5km/h), když se letadlo odlepilo od země. Příště zkusím změřit i zrychlení 0-300km/h.

Sedím u okénka a vedla španělský páreček sleduje hru o trůny. Docela jsme se pobavili při měření vzletové rychlosti.

Mraky při západu slunce vypadají v dálce jako oranžová jezera. Louskám Diaro del Che en Bolivia.

Ještě před setměním sleduju z okénka zasněžené alpské vrcholky. Moje vedlesedící nemohla trefit připojení USB kabelu, tak jsem jim připojil kabel do zásuvky pod sedadle vedle mého. A povykládal jsem jim teorii Velkého Konkáva, Ph.D. že klasický USB konektor je reálná čtyř rozměrná věc, kterou používáme. Známe to všichni. Strkám USB konektor do nabíječky nebo  "flešku" do počítače a nepasuje, otočím a zase nepasuje. Otočím a cvak, je to správně. Při připojení tedy záleží na čase, jinak by nebyly potřeba tři pokusy. Není to náhoda. Připojování USB konektoru "na třikrát" je statisticky významný jev.

Let Praha-Madrid probíhá při cestovní rychlosto 798km/h ve výšce 9963-1009m. Informace měřím z GPSky.

Marid, letiště Adolfa Suaréze:
Když jdu na letišti kolem parfumerie s neuvěřitelným výběrem vůní, které v těžké směsici útočí na kolemjdoucí, nechám se vcucnout a použiji na sebe  vzor něčeho absudního se zeleným golfistou v odpalu. Už si voním. Doufám, že to vyčuchne než přestoupím, protože mě jinak vykážou. Byla to toaletní voda nebo pafrém. Snad ta voda, byl to jen vzorek. A že jsem, jelito, nepoužil nos místo očí při výběru. Ej, tak teď jsem fakt voňavé jelito.

21:30 odlet do Santa Cruz je přesný. Terminál T4S. To S v názvu znamená satelitní. Takže 12min vnitřním metrem, pak projít biomerickou kontrolou. Tady si stoupni, dívej se do kamery a sem vlož pas a počkej. Všem se dvířka otevřela hned, zjišťoval jsem jak to funguje a pozoroval ostatní. U mě se počítač zapotil, pak vyběhla hláška, že se čeká na potrvzení ostrahy. Pak se dvířka otevřela a když jsem šel kolem budky s uniformovaným chlalíkem, docela mě pozoroval. Inu mám fotku v pase o 30kg těžší.
Čeká mě 11 hodin letu.

sobota 18. ledna 2020

Směr Bolívie...


Konečně zase na cestě.
  Roky hovořím o tom, že chci na vlastní kůži/pneu poznat Latinskou Ameriku, tedy nastal ten čas poznávání a konec odkládání a stavění vzdušných zámků. Sbalit motoboty, helmu, chrániče a vyrazit. První se zemi, kterou chci navštívit je Bolívijský mnohonárodnostní stát. Plánovaný směr let Praha - Madrid - Santa Cruz de la Sierra.
  Tak tedy pln očekávání vstříc novým zážitkům.
  Chtěl bych si tady vést podobný deníček z cesty, protože včerejší události maže to, co zažívám dnes a dnešek překryjí zážitky zítřejší. Ano, jako správný IT technik mám hlavu jako počítač, maže dokonale.
  Jako s každým mým cestováním se mně opět asociuje rozhovor odposlechnutý na peróně nádraží v Otrokovicích, kdy strýc s dvěma kufry pracně vystoupí z přeplněného vlaku a s úlevou říká: Uff, nejhorší část cesty mám za sebou. Kolemjdoucí se zvědavě ptá: A kam jedete, strýcu? Strýc odpovídá: Ej synku, z Vizovic do Tokia.

Na následujícím obrázku je vše, co vím o Bolívii.
Je jasné, že bude nezbytné vyzvědět malinko více.

  Časový posun je pět hodin, budu vstávat v našem poledni, což by mohlo být příjemné. S dostupností rychlého internetu si nejsem jist, ale signál mobilního telefonu s daty přes EDGE by v obydlených oblastech měl být všude. Bolívie má zhruba stejně obyvatel jako Česko, ale je 14× větší a má tedy v průměru 1400× pomalejší mobilní připojení do internetu.
  Zatím to vypadá, že budu muset oddělit textové příspěvky, které se dají poslat přes mobilní sítě od příspěvků s fotkama, které budou vyžadovat návštěvu nějaké internetové kavárny.

středa 1. ledna 2020

P.F.2020


Doporučím nejlepší Boulder Dash remake pro Windows, obsahuje převedené všechny původní levely, tak jak byly na C64/Atari... (Boulder Dash 1.brc)
viz http://www.caiman.us/scripts/fw/f2107.html

blog se přestěhoval...

Začátkem srpna 2026 se blog přestěhoval na novou adresu. Mělo by automaticky dojít k přeměrování na novou adresu, pokud se to nestalo, musít...