Jarní lom

Letošní jarní setkání v Lomu u Křtenova u Olešnice je naplánovano na osmého května. Pro jistotu jsme vyrazili už ve čtvrtek ráno, já na kawě do Brna, Karlos se pak připojil na rebelovi. Podívali jsme se na Macochu, do Olešnice, na Vír, Bystřice nad Pernštejnem a po páté hodině večení jsme potkali Ježka na cestě z Crhova.

Že něco opečeme, na to se všichni těšíme a je to věc jasná. Ale venku je zima převeliká, jsme tady zatím tři, tak se muselo něco vymyslet. Máme jasné pokračování aktivity "polévání schodů" ze zimního lomu.A ještě drobnost: poprvé po patnácti letech jsem viděl lom shora.

Vstávat v deset, poséct trávník, vyhrabat, opravit světlo v garáži, spravit kliku v kuchyni... a hlavně vyvětrat lůžoviny a vedoucí pracovního tábora Ježek nabyl dojmu, že je třeba prádlo i vybělit.
[motivační muzika]

[víc fotek]
a ještě [fotky od Jakuba]

Kawa brašny

Rozměrné a praktické. Drží jako přibité i na dálnici.

Písek v řetězu

[Výlet na pískoviště] nechal stopy nejen na řetězu. Písek byl nalepený všude. Jak pravil velký učitel Drchlík - motokrosové řetězy jsou bez těsnících kroužků, tudíž levnější a snesou hrubší zacházení. Jemný písek v klasickém motocyklovém řetězu působí jako brusivo a řetěz půjde do kytek.
Ať jsem řetěz myl v petroleji sebevíc, tak písek tam pořád byl a byl při otáčení kola i slyšet. Nakonec všechno vyřešil kompresor a stlačený vzduch a řetěz je jako nový.

Již jednou zmiňovaný návod [jak pečovat o řetěz].

Jan zpívá

Cestovní brašny na Rebela

Loni jsme pořídili trojkombinaci Motodetail, tři brašny za patnáctstvovek. Je to textilní platforma, která se má připevnit na sedadlo spolujezdce a na ni se, [plastovými přezkami] vybavené, brašny připevní. Jsou promokavé a jsou k nim pláštěnky z pevného igelitu, který se [podle recenzí] rád trhá větrem. Osobně mám rád "sandálový" přístup - co nateče, ať vyteče - jen ponožku musíš mít z igelitu.

Velkou horní brašnu jsem si nechal na kawu a dvě boční jsme onýtovali textilními pásky a navlékli na Rebela. Brašny drží, v každé z nich je všitý lísteček - max  5kg, max 100km/h - rychlost problém není a váha asi taky ne. Osm sedlářských nýtů víc taky neudrží. Trubky na kterých brašný visí je samovýroba, bohužel nejsou chromované, jenom pozinkované. Brašny drží tvar, jsou zpevněny plastem (něco jako tvrdé lino), opírají se o zadní pružiny, takže nehrozí aby se dostaly blíž ke kolu. Uvidíme co v náklonu, když se bude drhnout stupačkou, tak možná utrpí i zavazadlo. Brašny jsou na motorce napevno, při demontáži je potřeba imbusový klíč a trocha trpělivosti.

Hotovinko. Když se brašna rozepne na maximální objem vypadá imozantně.

Kamera na moto podruhé

[Po minulém neúspěchu] jsem se dopídil k jinému záznamovému zařízení. Raven zapůjčil kameru [Mini DV D005] se 4GB MiniSD kartou. Videozáznam dělá kvalitní, ale ovládání je katastrofální - má to dvě tlačítka a dvě diody a kombinací a počtem stisku jednotlivých tlačítek se to nastavuje a spouští - ovládání připomíná staré jehličkové tiskárny.
Udělal jsem tři video pokusy a nejlépe se osvědčilo připevnit kameru někam na neopruženou hmotu motorky, protože tam se nepřenáší vibrace motoru. Kamera je malinká, lehká, takže lepící páskou drží pevně kdekoli - ještě musím zkusit kameru na přilbě.

Pan domácí zase strkal čumák, kam neměl

To nejde ani jinak říct, po malé procházce přišel pes s tržnou ránou na líci. Saša ho opečovala znamenitě, krvácení zastavila zmražená petržel, všichni jsme byli modří, ale pan domácí nakonec spokojeně usnul. Uvidíme co dál, asi z toho bude [absces] jako vždy, ale třeba se nám to podařilo vydesinfikovat dostatečně.