Chrániče kolen Acerbis

Již třetí sezónu vozím na kolenou chrániče Acerbis Impact Evo. Dnes už se prodávají vylepšené[1] Acerbis Evo 2. Chrániče drží na kolenou  dobře, velikostí jsou univerzální. Považuji je za nejlevnější, opravdu použitelné chrániče. Mám je jako bezpečnostní nezbytnost a zároveň také jako tepelnou ochranu kolen. Když jedu v civilním oblečení, připnu chrániče zvenku na kalhoty a doporučil bych to každému řidiči motocyklu – pro Ábi jsem toto zadefinoval jako povinnost pro každý její motocyklový výlet[2]. 

Motocyklové boty W2 P-07 po půl roce používání

Proč pevné enduro boty?
Po loňském RBM[1], kde jsem byl svědkem toho, jak kdosi na hraně výjezdu zahodil motorku a tato mu upadla stupačkou přímo na kotník a nestalo se nic motorce ani jezdci; pochopil jsem, že je nezbytné dát vale botám svým koženým[2] – prožil jsem v pochůzkové obuvi pro uniformované složky tři sezóny, tedy 73tis. kilometrů. S narůstajícím množstvím kilometrů najetých mimo asfalt, vzrůstala potřeba pořídit sobě nějaké pevné offroadové boty a že je jich na trhu nepřeberné množství. Joj.
Jaké boty vybrat?
Zavrhl jsem kompromisní řešení bot, ve který se dá krom jízdy i někam jít. U kolegy Leštiče jsem okoukal fintu, že když přijede, ihned zuje pevné boty a nazuje opačný extrém – má s sebou na motorce vždy žabky[3], vejdou se pod sedlo a nic neváží. Boty s kotníkovým kloubem jsem mlsně obhlížel, ale spřátelený prodejce mně tajně pošeptal, že reálně boty stejně vydrží dvě sezóny, ať jsou sebelepší nebo sebedražší. Pak prostě povolí a už neposkytují pohodlí ani bezpečí jako na začátku. A že on jezdí crosscountry a motokros v botách W2, které jsou levné a dobré. Překvapilo mě to. Předpokládal jsem, že za motocyklové boty utratím nejméně šest tisíc korun a možná i víc[4] a nikoli, že „v akci“ za tři tisíce budu mít pořízeno. Taktéž při výběru velikosti prodejce poradil, že je nutné mít v botě rezervu mezi prsty a špičkou boty – že když měl botu akorát, trefil pařez a měl všechny nehty modré, jak si je narazil. Civilní boty mám velikosti 44, motocyklové jsem tedy vzal ve velikosti 45.
Co voda?
Jsou to MX boty na motokros, tam se řeší vteřiny a ne komfort; při prvním průjezdu kaluží bylo uvnitř hned mokro. Proto je potřeba boty před prvním opravdovým použitím řádně ošetřit – v antiseptických laboratorních podmínkách lavoru s teplou vodou, zjistil jsem snadno, kudy do bot teče. Teče všemi švy. Je třeba naprosto suché boty nechat do švů místo vody nasát vteřinové lepidlo[5]. Funguje to na výbornou.
Reálně mně do bot za celou dobu nenateklo a jen při opravdu pořádném vapkování je uvnitř „trochu vlhko.“

prolití všech švů vteřinovým lepidlem je jistota, že dovnitř nenateče

Funguje to?

Ano; do bot neteče a poskytují vysoký placebo pocit bezpečí. Jsou to mé první pevné motocyklové boty a bylo třeba se s nimi sžít, nastavit páku řadičky i zadní brzdy. Ze své motorky dosáhnu oběma nohama na zem pouze, když bych ohnul nohu v kotníku a stál na špičkách. Tato bota pohyblivý kotník nemá, takže jsem se „skoro“ rozbil na první světelné křižovatce. Zvykal jsem si asi týden, než jsem pochopil, že tohle je jediná správná obuv na motorku.

přidáno 18.10.2014
Prasklá bota pravá. Po velmi nešťastném pádu; ve sjezdu při pádu na přední kolo, jsem spadl šikmo přes řídítka DOLEVA, motorka spadla na mě a pravá noha zůstala pod motorkou. Tehdy jsem si řekl – nemít pevné boty, tak je kotník nadranc. Od té doby, co je bota takto prasklá, tak do ní teče.
Levá stále drží a propustí vodu až po dlouhé jízdě v dešti.

Zimní obuv -20°C

Pořízeno v eshopu ochrannepomuckycz.cz[1]. Bota je to obrovská, při řízení ani řazení nevadí – nabízí variantu těchto šněrovacích bot a variantu klasických sněhulí. Předpokládal jsem, že šněrovací bota bude pevnější. Žel bota je v místě jazyka méně polstrovaná než všude jinde, takže je nezbytné botu sešněrovat úplně, aby do nich netáhlo. V tomto případě bych doporučil koupi raději těch sněhulí[2], jsou levnější a na motorku snad lepší.

přidáno 25.3. 2013:
Boty jsem otestoval mnohokrát a jsou pohodlné a velmi teplé. Mají ale jeden problém, bohužel. Vnitřní botička je řešená stejně jako u lyžařských bot, takže vpředu je mezera, kterou v horní části nártu táhne zima dovnitř. Musel jsem používat velmi tlustou pletenou ponožku, aby to nebylo cítit.

Problém lze snadno vyřešit všitím nějakého materiálu, který neprofoukne. Teoreticky by stačil kus igelitu všitý mezi dvě látky nebo kus neoprenu. Kontaktoval jsem firmu Restless.cz[3] a požádal o zaslání materiálu, který neprofoukne, šijí z něho nákrčníky a dolní části motocyklových kukel.

Materiál Sympatex windmaster fleece – shora něco jako tenký neopren, vespod teplý fleece a uprostřed membrána. Nakonec vyšlo na sešití dvojmo.

Funguje to skvěle, neprofoukne. Otestováno při několikahodinové jízdě při 2°C. Hlavně bota udrží nohy v teple a není potřeba žádné aktivní elektrické vyhřívání.

Funkční ponožky Prabos

Na webu Prabos.cz chybí podrobné informace o funkčních ponožkách [1]. Jsou na obalu a jsou zajímavé.

Vyhřívané vložky do bot

Vyhřívané vložky do bot, pořízené v e-shopu vyhrivanevlozky.cz[1], napájení baterií 9V umístěnou v pružném držáku na lýtku. Nehřejí na prstech, pouze  přední části nohy. Pro činnost alespoň s minimem pohybu je to dostačující. Při jízdě na motocyklu v chladném počasí trpí nejvíce prsty u nohou a v tom tyto vložky nepomohou. Další nepříjemnost pramení z potřeby izolace samotné nohy - do chladného počasí do motocyklových bot dáme funkční ponožky plus tlusté „sibiřky.“ Hřející vložka musí ale prohřát celou tuto izolační vrstvu - hřeje - ale ztráty tepla jsou zbytečně vysoké.
Lepší volbou by byly vyhřívané ponožky, které hřejí především na prstech a jsou přímo na kůži - Lectra Sox Nordic Gear[2].
Absolvoval jsem s nimi 120km v -5°C a hřejí, ale na prsty bylo chladno. Aby se prsty ohřály bylo třeba jet s pokrčenými prsty na nohou a to není vůbec pohodlné. Na nohou boty Prabos-S80714[3], troje ponožky a tyto vyhřívané vložky.

Jak se obléci do aprílového počasí na motovýlet

Dámský model v elegantní červeno-šedé barvě včetně reflexního pruhu přímo vybízí k sezení po dámském způsobu, tedy bokem. Tento model není vhodný pro řidiče. V případě nehody poslouží dobře jako PnM[1].

Malinko vážněji a korektněji

Pár předpokladů úvodem. Řešme delší cestu v mizerném počasí. Vyjížďka na pár hodin s jistým návratem do horké vany se svařákem v náručí se dá určitě přežít v téměř jakémkoli oblečení. Cestovat několik dní s tím, že se člověk moc nemá kde dohřát, kdy na motorce strávíme pět nebo osm hodin denně bude náročnější. Usnadníme si to tím, že nebudeme bivakovat, ale máme zajištěný alespoň nocleh v teple a pod střechou.

Když je venku deset nad nulou, při rychlosti devadesát kilometrů v hodině znamená pocitovou teplotu zhruba o 10° menší[2], takže je potřeba se obléci tak, aby člověk mohl sedět venku, když je nula a nebyla mu zima. Ideálně tři centimetry vaty a igelit. Igelit vítr neprofoukne a vata izoluje, aby se vychlazený igelit nelepil přímo na kůži, brrr! A přesně tak je to s oblečením na motorku, když vyjížďka láká a teploměr se choulí zimou.

Kdo má naháče nebo choppera má to náročnější v tom, že všechen nápor větru bere přímo hrudníkem. Jezdit v méně než třinácti stupních znamená podchlazení. Nevěřím, že lze mít rukavice bez aktivního vyhřívání, aby zvládly takovou teplotu a člověk neprochladl. Neuvažujme sibiřské palčáky v nichž by se asi jen těžko řídilo.

Kapotáž nebo polokapotáž, čelní štítek, kryty rukou, vyhřívané gripy nám to usnadní.

Co tedy na sebe? Dole zimní termoprádlo dvakrát, termopodkolenky dvakrát, chrániče kolen jako vynikající tepelná izolace, kalhoty na motorku, zimní kalhoty na snowboard. Nahoře zimní termoprádlo dvakrát, ruské námořnické zimní triko, bederní pás, bundu na motorku, zimní bundu na lyže. Bude-li příliš chladno, přidáme ještě větrovku. Na hlavu tunel/šála, kukla, přilba. Pokud je cítit v přilbě boční vítr, tak je potřeba vyřešit další šálou nebo šátkem. Na ruce dobré zimní moto rukavice. A když bude pršet, tak tohle všechno se musí vejít do nepromoku.

Funguje to. Lze komfortně cestovat i když se počasí tváří všelijak.

Dalším krokem je pořízení aktivně hřejících doplňků - vyhřívání rukavic, zad a chodidel.

Boty na moto - Prabos S80714

Výrobek firmy Prabos.cz[1] ze Slavičína.

Svršek: hydrofobní hovězinová useň + textil Cordura
Podešev: lehčená EVAC-Pryž
Podšívka: membrána GORE-TEX® Rock light
Použití / popis: k celoročnímu užívání při výkonu služby uniformovaných složek
Norma: EN ISO 20347 WR HI CI E FO SRC
Velikost: 36-48

přidáno 25.8.2011:
Boty slouží, voděodolnost dobrá. Na údržbu používám pouze doporučený krém se včelím voskem od Prabosu - hydrofóbní krém na vojenskou obuv[2]. 

přidáno 29.7.2012:
Po delší jízdě v pořádném dešti boty promoknou (cca 300km v průtrži a bouřkách) na BWM 650 Dakar, kde na nohy cáká od předního kola všechno.

přidáno 20.12.2012:
Po téměř dvou letech používání boty pořád slouží. Netrhají se, používám je jako zimní boty do města, boty na motorku, na turistiku (jednou). Výrobce píše, že je to celoroční obuv a má pravdu. Na zimní vycházku  do přírody bych je nedoporučil, protože v nich docela zebe - člověk potřebuje ponožky plus pořádné tlusté pletené „sibiřky“ a pak je to ok.
Na jaro plánuju boty znovu naimpregnovat. Píše se, že suché boty se mají naimpregnovat a poté nakrémovat.

Boty na moto

Loňskou sezónu jsem odjezdil v zimních pracovních botech, které jsou sice lehce nad kotník, ale bez možnosti úplně pevně sešněrovat nohu. Navíc jim tento týden praskla podrážka - fuj - člověk má boty sotva tři roky a už aby hledal náhradu.
Prioritní je vybrat nějaké boty na motorku. Při brouzdání po netu jsem narazil silniční boty [MG RaceTech3 Black]. Cena 2490,- je zajímavá, tak jsem se zastavil, vyzkoušet si je, v brněnském [Nerve].

Překvapilo mě následující. V popisu bot je napsáno, že mají pevný kotník. To je pravda a boty mají opravdu pevný kotník. Neznamená to ovšem, že kotník jezdce v botě pevně sedí, jak jsem si mylně popis o pevném kotníku vyložil já, boty na noze nesedí dobře a navíc zapínání zipem nikdy nohu nezpevní. Jasně, u bot na silniční moto to není potřeba, ale mé nohy to vyžadují, takže tyhle boty nejsou nic pro mě, díval jsem se tam i po jiných, ale buď jsou moc ufonské nebo moc kozačky nebo gumáčky.
Takže boty v prodejně Nerve jsem nakonec nekoupil, ale pořídil jsem ledvinový pás [Nerve NTK20], velikost XXL, na bedrech vysoký, snad pohodlný, vzadu má dvě široké gumy se suchými zipy a díky jim se dá velmi prakticky šponovat.

Boty nemám, a co dál?
Řešení bude v nějaké pevné, lehké, nepromokavé botě, dostatečně vysoké tak, aby se dala stáhnout noha a bota byla dostatečně pevné na motorku. A bude lepší mít i botu univerzální, tedy na běžné nošení i na ježdění. Přec se po parkování v tábořišti nebudu přezouvat, že. Takové a jiné úvahy se mně honí hlavou, když jsem si Karlos, nad kávou, vzpomněl na kolegu Chipa, který si před týdnem pořizoval jakési superzdravé superskvělé superlehké boty v podnikové prodejně v dědině kousek o nás.
[Prabos] ve Slavičíně vyrábí a prodává opravdu dobré boty. Mají s cordurou nebo kevlarem na kotníku, s goratexovou podšívkou uvnitř...

Podle webu se mně líbí boty [Stealth], ale stejně v týdnu do Slavičína vyrazíme spolu s Ťufíkem a určitě si vybereme nějaké slušné boty oba, ceny v podnikové prodejně jsou prý lepší než v eshopech, tak to ověříme.

Nové přilbičky

Pořídili jsme si s Ťufíkem nové výklopné přilby. Podmínky pro výběr byly - výklopná přilba, vnitřní sluneční clona a cena do pěti tisíc. Nakupovali jsme v obchodě [Moto Trávníček], máme to za rohem a člověk alespoň nemusí nakupovat naslepo z e-shopu. Měli jsme každý na hlavě alespoň pět různých modelů různých výrobců a nakonec jsme našli to pravé - italskou značku Airoh. Přilba sedí jako ulitá, ale museli jsme si vzít každý jiný model.

Tak tuhle přilbu si vybral Ťufík. Když jsem ji zkusil já, ve své velikosti pochopitelně, tak se mně dovnitř nevešla brada a přilba tlačila a nebylo to kvůli plnovousu.

Airoh Mathisse RS Sport

Na moji hlavu o obvodu 62cm nakonec nejlépe sedla přilba SV55S, byla o maličko dražší, ale sedí skvěle. Má spoustu otevíratelných otvorů a zákoutí, tak jsem zvědavý, jestli se bude mlžit. Přec jen se potím jako prasátko (a to nemusí být parné léto).

Airoh SV55S

Nakonec přilby celkově vyšly levněji než jsme čekali. Jde o to, že tyto přilby se dají koupit s lakem nebo bez laku. Koupili jsme levnější, bez laku, v barvě černé, lesklé. S lakem stojí ta přilba zhruba o 1500 korun vic a vzhledem k tomu, že se Ťuf chystá od května na vlastní airbrush, tak se máme na co těšít.

Jen pro doplnění:

Doposud jsem jezdil v otevřené přilbě [worker.cz W500] a podle zkušeností kolegů v otevřené přilbě zbytečně trpí dutiny. Nutnost pořídit si uzavřenou helmu jsem pochopil, když jsem v létě předjížděl náklaďák ze kterého se sypalo zrní, bolelo to moc. K tomu přibyl zážitel od Sabiny, kdy dostala kamínkem do hledí své staré integrálky tak, že jí vyrostla před očima pavučina. A dál už nebylo co řešit.

Worker W500, na Čezetu dobrá

Ťuf si doposud půjčoval přilbu co jsme pořídili pro FFF, opět je to [worker.cz W200], ale kupovat naslepo z e-shopu je funkční a levné (a vždycky to jde vrátit), ale mít možnost zkusit si přilbu jak sedí je lepší.

Worker W200

Do Brna

Vyrazili jsme na předvánoční nákupy do Brna. V plánu bylo pořídit pár drobností v [bonmoto], holky šly po nákupech a já jsem se chystal do technického muzea na výstavu 50 let veteránského hnutí v Brně, je tam hromada opravda pěkných strojů převážně anglické výroby.
[obrázky z výstavy]

tahle přilba Ábi upoutala, tak si ji alespoň musela vyzkoušet

a na cestě domů přišla obvyklá zastávka za Žuráni, Kawasaki rules.