Sucre -> Santa Cruz
Do cíle to mám necelých 500km. Ráno je mlžné a údolím se valí cancoury mraků. Vypadá to přesně... Tohle znám, tak raději jedu opatrně, abych někde omylem nepřejel Františka Peterku v jeho legendárním kostýmu s širákem a fajfkou: https://youtu.be/CyTxVY03P8I
Ze Sucre je to 250km nádherných rychlých serpentin alpského typu. Povrch je dokonalý asfalt. Pravda, občas kámen, občas půl jízdního pruhu za nepřehlednou zatáčkou sypáno sesuvem, někde leží psi, jinde přechází kráva. Opravdu pěkná cesta, modré nebe, co víc si přát. Krásně strávené dopoledne.
Pak následuje kruhový objezd, benzinka a cesta pokračuje směr Cochabamba, tam ale nejedu. Mým směrem na mě čeká 40km rozbitého asfaltu a šotoliny a pak skoro 200km opravdu mizerné úzké asfaltové cesty typu Tanvald/Vysočina. Cesty úzké, ale provoz obrovský.
Jak se cesta šplhá nahoru a pak sestupuje dolů, tak vede skrz mraky. Není to mlha, neprší, ale je tu mokro. Morká cesta, mokrý já. Místy hluboké červené bláto rozježděné od kamionů.
Do Santa Cruz de la Sierra vjíždím před pátou hodinou odpolední.
Nejprve jsem zamířil na mytí motorky a taky požádal, aby vapkou umyli i moje zablácené kalhoty a boty.
Ještě jsem se zastavil pozdravit v servisu, kde jsme dělali brzdy. Jen tak, pro radost, poklábosit a ukázat fotky zničeného ráfku. Kluci ocenili rovnání hasákem, prý je dobré vědět, že to jde.
Mají tady kousek za městem blátitou motokrosou trať a lákají mě, abych si zítra šel s nimi zablbnout. Obávám se, že nemám odvahu. Slibuju, že příště. Mám tady mnoho cílů, které jsem nenavštívil a spoustu offroadů, které jsem neabsolvoval. Myslím, že vrátit se, je dobrý plán. Ale už odmítám jet na motorce s 19" předním kolem.
V domečku Kristen a Noela mě vítají jako ztraceného syna. Sleduju pár kol karetní hry Loba, takový druh jihoamerikánských žolíků. Každé odpoledne hraje Kristen se svojí dcerou Paolou.
Vrátili se i oba kluci na motorkách a mají pro mě nějaký dárek. Jupí, mám triko LLAMAHA, heč. Juan de Dios si jde projet Triumph Tiger a baví se tím, jak kontrola trakce cuká na hlubokém písku, který je tady všude po krajích betonové cesty.
Dneska to bude povídací a tak trochu rozlučkový večer.
Fotek moc nebude, protože tento typ krajiny už nafocený mám, ale mraky byly super: