Z mého pohledu je to moc příjemné cestování, vidím před sebou FFF a vidím, že je vše tak jak má být. Když je třeba někde odbočit, na chvíli předjíždím a pak se zase rovnáme podle kubatur. Rebel běží pěkně 95 km/h. Jediné drobné nepohodlí je, že neslyším zvuk svého motoru, ale stopětdvacítku před sebou. Holt otevřené výfuky jsou machrovská věc. Možná zkusím špunty do uší.
Následuje nezbytná zastávka na Žuráni a výhled do krajiny. Všude kolem tam nádherně kvete kukuřice.
V Brně jsme viděli Celeba, Hayake, malého Jeníka a vůbec vykonali návštěvy blízkých i vzdálených přátel. U Alejandrity jsem si pochoval Karolínu a FFF si dal několikahodinový souboj s Diegem v jakési strategii.
Z Brna jsme pokračovali až po desáté hodině večerní noclehovat na Lom k Olešnici, asi hodina cesty. Ač bylo před den určitě nejméně třicet stupňů Celestýna na sluníčku, teď večer už bylo fryšno. Neskutečně jsem si vychutával výhody jak endurových krytek rukou, tak i vyhřívaných gripů. Chci-li dožít klidného stáří s minimem revmatických potíží, nejsou takové moderní vychytávky žádnou ostudou. Snad.
FFF si užíval nočního Brna a pak i cestu temnou Vysočinou. Je pondělí večer, tak jsme nepotkali žádného highlandera se dvěma promilemi na cestě z nějakého skotské zábavy.
Teď uléháme ke spánku, je tu klid, svítí (asi) dorůstající měsíc a venku číhají skokani...
[cesta]