Den třetí, Fin de la Tierra...


[fotky] z výletu přidáváme postupně

V noci bylo krásných 9°C, tak jsme se vzbudili v 7h portugalského času, tedy v 8h našeho a španělského času, na stan i motorku padla opravdu pořádná porce ledové rosy.
Do Compostely nám zbývá asi 200km, což při dálničním přesunu při rychlosti 150-160kmh ubíhá docela svižně. Na dálnici tady mají povolenou maximální rychlost 120kmh, místa měření rychlosti jsou řádně označena, mám španělskou SPZetku a k motocyklistům jsou tolerantnější podobně jako v Itálii. Víc než 172km/h z naložené motorky a ve dvou nedostaneme. Palubní počítač ukazuje průměrnou spotřebu. Při převzetí motorky psal 4.2litru na 100km. Se mnou za tři dny jsme na průměru 6.6l a naše dálniční spotřeba je 8.3. Saša zahlédla největší okamžitou spotřebu 11.2litru.
Katedrála v Compostele je v igelitu a molitanu, Jakub řádně odpočívá na svém místě a je veřejnosti přístupný, jen mše se slouží jinde. Byli jsme v poledne na hlavní mši v chrámu San Francisca. Procházka městem, klidná zákoutí a dobra káva. Takové Benátky, méně lidí, širší ulice a gondoliéři na suchu. Jak v Compostele dobíhá poutník vidíte na [instagramu].
Saša dobře poradila jedné poutnici a ta pravděpodobně dojde až do Fátimy.
Další cesta byla víc motocyklová, klikaté cestičky, obří větrné elektrárny. Hřebenovky se tady asi nemusí značit, cesta vede od větráku do větráku. Pravda, ve smlouvě o pronájmu motocyklu mám, že se mám držet na asfaltu. Tak krom pár výjimek, jsme se opravdu drželi zbytků asfaltu, chyběl jenom místy, po pár stovkách metrů. Navigace HereWeGo umí navigovat nezpevněné cesty i ty nejmenší cestičky. Je to velmi pohodlné.
Po dobytí dvou vrcholů jsme se napojili na Svatojakubskou cestu a dorazili do cíle dnešního dne a tím je konec světa, Finisterre. Cestou jsme minuli nějaké anglické poutnice. Už chápu, že právě krása britský žen udělala z angličanů nejlepší námořníky na světě.
Nejprve do kempu, kde mají i pláž. V horkém odpoledni bylo přijemných 18°C a na pláži byl jeden odvážlivec v kabátě.  Paní na recepci tvrdila, že se opravdu koupat dá, jen teď měli a mají opravdu velmi studený a větrný týden. Inu, ještě že jsme ho stihli.
Saša moře na konci světa a na počest Ježka zkusila vypustit, ale zatím moc neotéká, asi ucpaný odpad.
Filda tvrdí, že konec světa je ve Strání, ale to se mýlí. Tam je konec civilizace, zvláště v sobotu večer. Konec světa máme před sebou tady. Sedíce v romantické kavárně a výhledem píšu tento zapisek. El mirador...
Slunce zapadne zanedlouho a políbí moře.
Dnes slunce zapadá 22:18 a opravdu, všichni zatleskali a rozešli se k domovu.
Usínám, jen třista metrů od nás šumí moře, Sášenka vedle již spinká a já si do seznamu věcí připisuji, že až příští rok v létě budu balit na výlet do Španěl, že nemám zapomnět zmijovku na spaní a spacák s komfortem 5°C nebo jeden vaťák además.