Grosetto je velké asi jako Zlín. Ábi v recepci v kempu vyzjistila, že je tady velké nákupní centrum Aurelia Antica. Takový náš Čepkov. Tak jsme si dali na hodinu a půl rozchod. Véna chodí s Ábi po obchůdcích, prý chce zjistit, jak vlastně holky nakupují. Jsou skvěle oblečené dvojka, Abi má ožižlané žlutobíle pruhované triko a černé legíny vyhrnuté ke kolenům a sešlapané sandály. Véna je oděn ve svůj večern společenský šat, tedy khaki nátělník, bermudy s havajským vzorem a naboso obuté nazavázané a ledabyle udržované kanady vzor devadesát. Myslím, že jim při nákupech snad i dají slevu.
Já jsem zamířil do posezení v nákupním centru na kávu a něco přečíst. Holka co tady pracuje je zo Slovenska, šest let v Itálii, svobodná a spokojeně žijící se svými třemi československými vlčáky. Moc nikdo tady není a tak kecáme o psech a ona chce vědět, jaké to bylo na motorce ve Stelviu.
Karlos s Erikou zjistili, že tady v nákupním centru nefunguje bankomat a potřebují vybrat éčka v hotovosti, tak odjeli do centra.
Odpolední pláž a jak říká Véna s Karlosem - planktonování - čili houpání se ve vlnách bylo skvělé, protože vlny byly výrazně větší než včera. Na pláži se povali tři ogaři ze Senegalu, černí jak viks, velmi komunikativní a veselí.
Chtěl jsem vyjet někam na motorce po národním parku, ale motorvá vozidla mohou jenom pět kilometrů po asfaltu k moři a zpět. Zastavil jsem se na stanici stážců parku, kde jsem se snažil zjistit, zda se dá koupit povolení k vjezdu do míst, kam vedou cesty, ale je tam omezený vjezd. Lze to. Na kopci je kancelář parku, kde se za asi za 60€ koupit karta na vjezd po celém parku. Být tady víc lidí na neúplně silničních motorkách, mohl by to být zajímavý tip jak strávit den.
K pozdnímu odpoledni přišel nějaký francouzky mluvící černý muž a nabízel náramky, šaty a jiné drobnosti. Erika vyjednával, smlouvala a koupila hromadu náramků.
Na malý offroad nakonec došlo, kdy jsme se soumrakem přesunuli s motorkami nan focení k pláži a v písku, jak jinak, jsem Stromíka zcela zahrabal. Jediné místo, kde se dá po pláži jet, je mokrý písek kde písek omývají vlny. Když jsem tam zastavil na focení, tak po chvíli, co vlny podemlely boční stojan Erika hlásila - ta motorka padá - doběhli jsme, nespadla. Věneček zůstává.
Zítra nás čeká poslednáí den u moře, pak Toskánko, Dolomity a domů.
[fotky]