K moři a zpět aneb co se stane, když nestihnete trajekt

Z Bukurešti vyjíždíme už v 9h ráno. Po okruhu co mu říkají "ring" na dálnici na Constance. Dálnice je ze začátku betonová, pak asfaltová, není úplně rovná, takže při 170km/h si připadáme jako na crosové roletě. Zdenál nám vysvětlil, že policisté jsou pouze před sjezdy a na benzinkácha dál se neodvažují. Při 160km/h na tachometru Saša přidává v modlení do tempa, při 180 už jenom vzkázala, ať se modlím taky, že to sama neutahne.Takže se držíme pod touto rychlostí. Byli jsme na cestě jediná motorka. (reálně jsem nejeli víc jak sto šedesát)
Po cestě do Constance, před mosty přes Dunaj [1]se platí mýtné, chtěli za motorku 5 RON (35Kč). Správně jsem měl napsat - před brutálně obludně obrovskými železnými mosty na pilířích jako paneláky...
Kousek před Constance nám dochází baterka ve foťáku a začíná poprchat, tak zastavujeme na oběd.
Intercom funguje skvěle a Saša říkala, že kdybychom si vzali s sebou kancionál, mohli jsme si po cestě i zpívat.
Po cestě do Constante docela pršelo, začali jsme návštěvou dlouhého mola/vlnolamu pod chemičkou, pak přes Mamaia - to je čtvrť v Constance plná hotelů - ke starému kasínu. Je na něm napsáno "dočasně mimo provoz." [2] Chtěli jsme do Constinešti na pláž, je tam vidět potopená loď [3], ale před vjezdem do areálu pláže byla závora a pán - zvedač závor - nebyl svolný nás tam na morotce pustit.
Navštívili jsme pláž v hippie vesničce Vama Veche [4], smočil jsem nohy v moři, ale boty jsem nesundal.
[cesta]
 Pak jsme jeli chudým venkovem, nezpevněné cesty jsme raději vynechali a i ty zpevněné byli hodně nepěkné a několik desítek kilometrů jsme jeli i po starých dobrých žulových kostkách. Plánovali jsme dojet do Calaraše a pak zpátky do Bukurešti. To bylo ale překvapení, když mně navigace hlásila "za 180m najeďte na loď". Přijeli jsme ke Calaraši [5]  ze strany od obce Ostrov, která tvoří s Calaraš dvojměstí a spojení je výhradně trajektem. Důležité - přijeli jsme 21:32 a poslední trajekt odjel před půl hodinou, další pojede až v pět ráno. Na parkovišti před vjezdem na trajekt byla spousta aut, náklaďáků a lidí a veselili se a vypadalo to, že jim vůbec nevadí, že jim to jede až za sedm hodin. Nám tedy ano.
[cesta]
Poradili nám, že máme jet po bulharské straně do města Rusé [6], asi 130km a tam je most a do Bukurešti kousek. Jak nám poradili, tak se také stalo.
[cesta]
Cílový čas půl druhé v noci. Stálo to za to, krom potopené lodi u pobřeží jsme viděli všechno co jsme chtěli a návdavkem ještě dostali noční projížďku Bulharskem.
Celkem jsme dnes najeli 687 kilometrů.

Ještě jsme nezmínili, že jsme v časová zóně GMT+3:00 je tady o hodinu víc než u nás doma, takže se při plánování schůzek podobám Ježkovi, který chodí všude o třicet minut dříve.

[další fotky]