pátek 6. května 2016

Den pátý...

Ranní balení a dopolední odjezd. Celou noc pršelo a tak balíme mokrý stan. Do Fátimy to máme jen asi 422km. To stíháme za pár hodin a tak se můžeme v Portugalsku zastavit na pár místech.
Pevnost - Castelo de Guimarães, tady se narodil Alfons I. To ví každý šermíř český. Ty další věci už musíme pohledat. Celá spletitost počátku Portugalské nezávislosti je populárně naučnou formou popsána tady: http://goo.gl/OLRyu6
Beckov je proti tomu místu velkohrad. Sášenka to proběhala celé a oznámila, že chápe, že se tady Alfonso I. jen narodil. Žít šel jinam. Je to hrad 1H+KK. Komínový krb. Ten tam je.
Celou dobu je skotných 12 stupňů a vytrvale prší. Inu, dovolená k moři. Kdo v sem jel v srpnu. Po dálnicích to ubíhá rychle. Držím to v hustém dešti do 147km/h. Mitas E07 má vzorek do vody tak akorát.
Další zastávka. Porto. Námořnické městečko, místo spojené s portským vínem a nejslavnější knihovnou Lello, která byla organizací UNESCO vyhlášena jako třetí nejkrásnější na světě, a to soutěžila v mnohem těžší konkurenci než „nejkrásnější McDonald's". Při vstupu budete možná bojovat s neodbytným pocitem, že jste impozantní točité schodiště a vůbec celý interiér už někde viděli. Pak vám to dojde: Ach ano, škola v Bradavicích, Harry Potter!
Spisovatelka Rowlingová v Portu žila a právě v patře této knihovny začínala psát. Inspirovala se tady, proto v Portu neříkají Harry Potter, ale Harry Porto. (zdroj http://goo.gl/cbHCJZ Je tam o Portu psáno tak chutno, že se tam člověk prostě zastavit musí.)
My jsme měli Porto v mlze, ale projezdili jsme všechny uličky v nejcentrovatějším centru. Ty vysunovací špalky proti vjezdu aut motorku nezastaví. Jeli jsme tam, kam rozvoz pizzy na skůtru. Trochu jako bychom v Praze brázdili Příkopy a Stromák po chodníku a nikomu to nevadilo. Paráda. Některé uličky dlážděné žulou, býy strmé tak, že auta za deště hrabala a když jsem musé zastavit, tak to přední brzda neudržela. Endurotrénil se hodí. Nedokážu si představit, že by tady jela třeba Ábi. To by bylo pádů! Proto je třeba trénovat že Ábi.
Fátimu jsme našli. Je to tady obrovské a připravené na hromadu poutníků., ale teď je to jako Strahov bez spartakiády. Ale bagry valí, chystajú se na 13. květen. To je výročí prvního zjevení. A opět japonci ze Santiaga, identifikujeme podle mušlích náušnic. O hodinu mně nesedí čas. Takže stíháme večerní mši v hlavní katedrále. Ohně hoří, z vosku je tady všechno. Nemluvňata, nohy, střeva. Malá prsa jsou za 4€. Nechceš, Liduško? A docela tu kvete obchod se vším svatým. Růcha, štloly a sem tam Buddha. Na instagramu je fotka Jesus a 12 trpaslíků. I s komentářem.
V restauraci tady mají akvária, kde vám vyloví, co si dáte. Chjo. Volíme větrník a dort. Tam snad plody moře nehrozí.
Vedle katedrály je oivovyl háj/ráj, kde táboří socky/dychtiví poutníci (nehodící se škrtněte). Vedle jsou parkoviště karavanů. Vše free a dostupné. My táboříme u nadkrytých laviček a stan stavíme pod střechou, takže třeba doschneme. Voda je tady na mnoha místech. Tekoucí a pitná. Toalety taktéž. A pozor! Edukační okénko - šipky SANCTUÁRIO a SANITÁRIO nevedou tamtéž. První jsou svaté a druhe jsou sraté.
Ráno jsme se hrdě nahlásili na mšu v 7 v polštině. Píšu to tady proto, abych zvýšil šance, že tam zajdem.
Z Fátimy Amen. Teda Tyf.