sobota 7. září 2019

Píše se rok 1863...


[foto] [foto] [pád koně] Jan Strnad
[foto] Stanislav Kadlčík
[foto] Libor Velan
[foto] Tomáš Fránek
[foto] Elen Sladká
[foto] Liška Fox
[foto] Eva Vojtášková

[zpráva] o akci na webu Města UB
[rozhovor] týden před naší bitvou v Brodě, povídání s Tyfem o reenactmentu na ČRO2 Zlín

Bitva nedaleko Brodu
Úvodem
Píše se rok 1863. 
Vojska generála Lee táhnou krajem. 
Válka mezi Unií a Konfederací vrcholí. 


Ve Virginii, podél řeky Rappahannock [Repehenek], mezi městem Fredericksburg [Fredriksburg] a malým městečkem Chancellorsvile [Čenslrsvil] , stojí proti sobě armáda Unie pod velením generála Josepha Hookera a armáda Konfederace, které velí generál Robert Edward Lee. 
Seveřanských můžu je přes 130.000, konfederačních vojsk sotva polovina. Plán unijního generála Hookera je prostý - jedno křídlo překročí řeku a napadne pozice jižanů nedaleko Brodu, zatímco Hooker sám s většinou svých sil zaútočí na levé křídlo Leeho armády. 
Jenže generál Lee má také plán. Chytrý, neuvěřitelný, takřka šílený. Ví, že jeho protivník má více než dvojnásobnou převahu a také ví, že pouhou silou nezvítězí. Chystá si proto půdu pro taktizování. Unijní generál Hooker netuší, že byl přechod části jeho vojska přes řeku zastaven. A generál Lee toho hodlá maximálně využít. 
Přesvědčen o svém nevyhnutelném vítězstvím, zahajuje seveřanský generál Hooker útok na konfederační pozice. Generál Lee musí taktizovat. Přímým protiútokem by svoji armádu zničil, ale ví, že proti mohutné síle Hookerových unionistů pozice dlouho neudrží. Využívá skutečnosti, že zastavil postup seveřanského voje nedaleko Brodu a tedy že mu odtud útok nehrozí.
Všemi svými jednotkami brání generál Lee své levé křídlo proti pomalu postupujícímu Hookerovi. Když tu uprostřed bitevní vřavy dostává šílený nápad. Rozděluje už tak slabší jižanskou armádu na dvě části.
S jednou polovinou mužstva předstírá pomalý ústup k řece, kde předtím zastavil postup seveřanů. Hooker, který očekává drtivé sevření konfederačního vojska mezi svůj hlavní voj a jednotky nedaleko Brodu, táhne jižanům neúprosně v patách. 
Druhá polovina Leeho vojska však mezitím chystá léčku. Jižané se hnali celý den téměř bez odpočinku, aby zaujali výhodné pozice a připravil seveřanům ošklivé překvapení. Záměr nalákat protivníka se vydařil, konfederace prudce a nečekaně útočí na pravé křídlo Unionistů. Modré kabáty, trhané pravidelnými salvami nevydrží a v panice utíkají. Zmatek a strach se rychle šíří. Generál Lee nemešká, využívá situace a čelně útočí na postavení seveřanů a dobývá si tím vítězství. 
Vítězství Jižanů je dosaženo, ale cena za něj je strašlivá. Lee ztrácí 10.000 můžu. Unie přes 17.000, drtivou většinu proviantních zásob a značnou část dělostřelectva. 7 dní trvající Bitva u Chancellorsville končí 6. května 1863 a je hodnocena jako nejlepší bitva generála konfederačních vojsk Roberta Edwarda Leeho.
Pojďme se nyní blíže podívat, jak probíhaly ony potyčky nedaleko Brodu přes řeku Rappahannock.

Konvoj

Při pokusu vpadnout protivníkovi do boku naráží jižanské mužstvo překvapivě na zásobovací konvoj unionistické armády. Neváhá ani okamžik a zaútočí. Ukořistění trénu znamená vítané obohacení vlastních jednotek zbraněmi, potravinami a jinými zásobami. A s trochou štěstí může znamenat i zadržení důležitých zpráv či privátní pošty.
  • Povšimněte si, že v rukou seveřanské kavalerie převažují přesné zadovky systému Sharps. Odtud také pochází slovní spojení “Sharps shooters” =  Sharpovy střelci - které se v dnešní době používá jako výraz pro ostrostřelce.
  • Pušky Mississippi v rukou konfederačních Lousianských tygrů byly ještě v mexické válce a nemají bodáky, proto má každý z Lousianských tygrů pro boj zblízka obří bowieho nůž.

Depeše



V průběhu každé války je získání nepřátelské pošty zdrojem cenných informací. Ani válka Severu proti Jihu nebyla výjimkou. Obě strany používaly špiony v civilu i v uniformách a stejně tak se čas od času jedné ze stran podařilo ukořistit nepřátelské depeše i soukromou poštu. Ale protože se důstojníci obou stran velmi často znali z časů před válkou, nebylo zas tak neobvyklé, že soukromá pošta našla svého adresáta přímo na bojišti. 
Takovéto předání se odehrává i nyní. A je to zpráva radostná - ženě unijního důstojníka se narodil syn! Konfederační důstojník gratuluje protivníkovi, novopečený otec gratulaci přijímá a oba vojáci si připíjejí na zdraví. Poté se vrací ke svým jednotkám a poziční boje se opět rozhoří. 

  • Typickou zbraní konfederovaných je dlouhá perkusní puška Enfield se stavitelným hledím a mířitelným dostřelem bezmála jeden kilometr. 

Setkání hlídek
Troubí se ústup, pak večerka.
Každá válka si žádá, aby byla vojska dobře zásobena. Ale i přes veškerou snahu zásobovačů se dříve či později stane, že se vojsku něčeho nedostává. Chleba, masa, zeleniny, tabáku nebo kávy. V této válce tomu nebylo jinak. Unionistickým vojákům se nedostávalo tabáku, Konfederačním chyběla káva. A tak se nelze divit, že když utichly boje a naskytla se příležitost, obchodovali mezi sebou tito jinak zarytí nepřátelé. Někdy za zády a jindy dokonce před očima svých důstojníků.
Tady se takováto výměna právě chystá.

Závěrečná zteč
Jak už víme, závěrečný vpád konfederačních jednotek do křídla severské armády způsobil paniku a chaos v řadách unionistů. Tohoto momentu využil generál Lee, aby zaútočil se svými jednotkami čelně. Útok musel být prudký, aby podpořil zmatek v řadách nepřítele. Armáda generála Hookera byla obrácena k ústupu, byť za cenu nemalých ztrát.




sobota 24. srpna 2019

Letní lom...

Svobodný domkář Viktor s paličkou a jeho věrná vlčice あき.
[fotky]

Velmi příjemné setkání na kouzelném místě. Novinkou pro nás byla karetní hra Francouzský tarot [pravidla] a jako hra do mobilu Android viz [French tarot] a perkusní zadovka systému Smith.
Vzpomenete si, co pili pánové Hawkeye a Trapper v seriálu M*A*S*H? [Recept] na extra suché Martini. Při pití je dobré se dívat na portrét Alberta Lorenza Schwartze, vynálezce vermutu. 

Puška systému Smith, 1857 [info].

Příspěvek na totem z Cambridge - Sierpińského trojúhelník [1][2].
...takto postupně vzniká

Nový totem, předpokládáme, že každý postupně přidá kousek sebe.

Čmoud vyřezal své šachové figury. Bílý král a věž a černý kůň. Bylo potřeba vyřešit, jak je umístit na šachovnici, která nemá jasně definované okraje tak, aby to dávalo smysl. 

Nekonečný rozhovor k problematice světa Harry Pottera zakončený ukázkou bezpečného letu na koštěti bez nutnosti opor pro nohy.

sobota 17. srpna 2019

ACW Košice...


[fotky] naše z mobilu
[fotky] Pavel Košík
[fotky] Gelo

Mediální odezva viz Košice:Dnes [novinový článek].

sobota 27. července 2019

S návodem za dvě hodiny...

...a pak došla káva a sušenky.

sobota 13. července 2019

Jak fotí Samsung S10e...


[fotky] levandule a čmeláci




Jedním slovem? Fantasticky. Jednou větou? Inu, po dlouhé době mě zase baví zastavit se, někdy i vystoupit ze sedla motorky a hledat záběr nebo detail.
     Zatím jenom se zapnutým optimalizátorem scény a zvládám vybrat mezi režimem „fotografie“ a „živé zaostření,“ který nabízí možnost fotit portréty s rozostřeným či jinak digitálně upraveným pozadím.


na jedno stisknutí fotí sérii až sta fotek, pak stačí vybrat tu správnou





[fotky] z prvního výletu s novým mobilem v kapse – je tam všechno – portréty, krajiny, architektura, obloha... bez nějakého upravování a retušování

režim „živé zaostření“ s efektem zoom

režim „živé zaostření“ s efektem černobílé pozadí; není to zcela dokonalé, ale pořád tak dobré, aby to nevyžadovalo žádné další opravy

pátek 12. července 2019

Harley Davidson Electra Glide...

[fotky]

     Neuvěřitelný zátah motoru o objemu bez tří deci dva litry s váhou čtyři metráky. Pokud vám někdo tvrdí, že takový mastodont má ochotu k zatáčení letadlové lodi, tak na téhle lokomotivě projel málo ostrých zatáček – reálně je překvapivě hravá, ale vyžaduje specifické vedení přenesením váhy a impulsem do řídítek.
     Na šestku dunivě brumláme při dvou tisíci otáčkách krajinou s pocitem, že si můžeme nekonečným asfaltem vymazat hlavu... jenže... zadní odpružení má chod sedm a půl centimetru a to je důvod, proč při přejetí nerovnosti dojde ke specifickému nakopnutí zadku motorky a kostrče posádky – to je věc, kvůli které lidé na H&D jezdí, je to přímý odkaz na stroje typu hardtail, tedy s neodpruženým zadním kolem. Zkusili jsme si tento koráb ve verzi z roku 2012 a také ročník 2018 s motorem 1800ccm a kitem Screamin eagle. Podvozek funguje vždy velmi podobně a je to rys, který mě odrazuje. 
     Zvuk obřího vzduchem chlazeného dvouválce je v nízkých otáčkách hluboce fascinující. Je to ten pocit, kdy s mojitem v ruce sedíce na terase posloucháte v dálce dunivé hřmění a podle loupání v kolenou tety [Windy] víte, že vám se tato bouře s jistotou vyhne.
     Očekávajíce sametový podvozek a motorku vzývající k polykání tisíců dálničních kilometrů, dostáváme tady něco zajímavého a na pohled opravdu pěkného, žel svižných 1500km v jednom dni by bylo k nepřežití – zkušenost při naší první cestě do Compostely viz [zápisky 2016]/den první.
     Jízda na tomto typu motocyklu je terapie, zvuk motoru, síla motoru, příjemné vibrace. Stačí hodinka a veškerý stres je pryč, asfalt smaže hlavu a životní složitosti zůstaly na cestě. Opravdová terapie. Žel, kdo by chtěl strávit na terapii třeba deset hodin v kuse? Kdo nezkusil, nemůže rozumět.
     Reálně je tento motocykl nádherný kus hardware a kluci z H&D mně vysvětlili, že se vezu na kovadlině z Milwaukee a že přesně takhle to jejich zákazníci chtějí. Já mezi ně patřit nebudu.

    Úsměvná douška na závěr. Je zajímavé, že drtivá většina majitelů motocyklu Harley Davidson nemá jenom jedinou motorku. Nahlédl jsem do jiného světa, již chápu, že si někdo může chtít pořídit značku, která je možná dražší, možná není tak úplně pro denní použití, kupříkladu Apple. A tohle srovnání sedí, vlastní ekosystém a svět sám pro sebe. Svět který se umí vymezit. Majitelé H&D a ti druzí. Zůstanu fanouškem a obdivovatelem těchto nádherných strojů, kde má styl přednost před pragmatickou funkčností. Je dobře, že jsou odvážní, kteří nechtějí jít s uniformním hlavním proudem. A nemusí to být jenom cruisery viz [Indian FTR 1200].

středa 10. července 2019

Newton College, promoce Ábi...

[fotky]
     Absolvent Ábi ...aneb když školu vede Mojžíš, nemůže to dopadnout špatně... a Žaneta Žáková zase poslední... studenti citují v proslovu Jobse a Lenona, protože... jsou oba  mrtví.

sobota 6. července 2019

Otec Ondřej, primiční mše svatá...


[fotky] moje z mobilu
[fotky] [fotky] Člověk a víra



čtvrtek 27. června 2019

Klíček, absolventi s JAK...





Nová lávka otevřena...

[fotky] od Maryšky Švehlíkové

    Drazí přátelé, přicházím se vámi radovat. Konečně mohu projít suchou nohou spojnicí obou mých rodišť. Díky vám za to. Tato lávka spojuje můj rodný Uherský Brod s rodnou Nivnicí.
    Jsem uvyklý putovat, však mnozí jazykové mne zvou průkopníkem pěší turistiky a reliéfy měst, které jsem popsal a byly vyryty slouží jako základ turistickým známkám dodnes.
    Kráčet, putovat, spojovat a snít. Tato spojnice jakoby chtěla říct - nezůstávejte lapeni labyrintem světa. Hledejte svůj Ráj srdce. Dívejte se kolem s nadhledem a  bez starostí - zdůrazňuji bez starostí, nikoli bez starosty.
    Děkuji moudrým radním zde, že  nezvolili černé tunely jako v Praze, ale transparentně staví bílé lávky.
    Též nabádám k opatrnosti a uvážlivosti. Vím, že město stojí na kopci, ale člověk pro zdraví by devadesát schodů denně překonati měl a myslím, že tři lávky v rodném městě jsou číslem dokonalým, či chcete snad ať vedutu města Brodu zdobí místo pěti věží třeba pět oblouků?
   Chválím nejvíce, že broďané věděli co je to žít z kopce dokopce a teď byly jejich kroky narovnány. Vykročme tedy spolu a těšme se ze spojení. 
    Citát zde zapsaný budiž zní: LÁVKA LEPŠÍ TUNELU.
    Děkuji.

úterý 25. června 2019

BMW F 800 GS....

     Krátce:  Na silnici je to snová motorka. Pro dva pro cestování na asfaltu je to snová motorka.

     Po Španělsku jsme najeli lehce přes 3000km s motorkou BMW F 800 GS, měla najeto asi 50tis. km. Krom toho, že bych uvítal vyšší čelní štítek, můžu říct, že je to pohodlná motorka. Přepínání režimu cesta | déšť | offroad má smysl a je poznat na průběhu výkonu. Mělo to i zbytečnost jako elektronicky nastavitelné tlumení.
     Má to palubní počítač, kde je teplota i všechny druhy spotřeby. Dálniční spotřeba plně naložené motorky, ve dvou byla při 120kmh byla 5.8litru na 100km. Celkově jsme jeli a průměrnou spotřeboj 5.3l/100km.
     Ač budíky mají dvě nulovatelná počitadla, tak mě fakt zklamalo, že jsou jedom třímístná. Není k tomu žádný důvod a tak se nám počitadlo TRIP2 během cesty třikrát vynulovalo. Ještě, že to nezpůsobilo desbordamiento, tedy overflow error.
     Dálnice, úzké klikaté horské cestičky i sto kilometrů po šotolinách. Pohodlně a bezpečně. ABS jsem nevypínal, mimo asfalt jsme jeli výletnickým tempem.
     Saša chválí pohodlné sedlo, opěrku originálního BMW kufru i dostatek místa pro spolujezdce. Kolena pokrčená akorát a pořád měla pocit, že jedeme na odpolední výlet do Průhonic. Je to plnohodnotná motorka pro dva.
     Občas v zatáčce v náklonu Saša škrábla špičkou boty o asfalt, ale to už byly náklony, kdy jsme drhnuli asi centrálním stojanem.
     Srovnání se sériovým Suzuki DL 650 V-Strom vyhraje vždy BMW F 800 GS, kvůli lepší přední vidlici a lepšímu podvozku vůbec.
     Když ale srovnám se svojí stavbou se základem z Suzuki DL 650 V-Strom, ale s přední vidlicí z Yamaha XTZ 750 Supertenére, tak to vyjde nastejno. Jenom BMW má výrazně menší světlou výšku a tím i problém občas přejet větší šuftry při jízdě ve dvou.
     Uvidíme jakou motorku vyzkoušíme příště.

P.S. Originální BMW kufry jsou spíš menší.

Den dvanáctý, domů...

[fotky
    Vstáváme v sedm a balíme, po osmé opouštíme kemp, nejprve jedeme na letiště. Máme to asi 70km a z toho posledních třicet vede naprosto ucpanými čtyřproudými dálnicemi kolem a skrz Madrid. Hned jsme pochopili, že i když všechno stojí, tak motorky jedou úplně vpravo, až za čárou mezi auty a boční betonovou zdí; dá se takto projet i vedle obřího náklaďáku, ale dobré si zablikat a počkat, aby o nás věděl.
     Náš plán je vyložit Sašu s co nejvíce krámy na letišti a já pojedu a prázdnými kufry vrátit motorku, předtím ji proženu myčkou a umyju i zabahněné kufry. A krom drobné navigační chyby, kdy jsem najel cestou do garáží asi o dvacet kilometrů víc, šlo všechno podle plánu.
     Podle letenek máme letět 15:25, internet i informace na letišti říkají, že let OK701 letí 14:55 a po odbavení se objevuje nový čas 15:40. Inu, nezáleží  a tom, zda jsou to České dráhy nebo České aerolinie.
    V letadle na nás vyšlo místo u nouzového východu a tak máme extra místo na nohy. Jupí... přepínáme mobily do režimu letadlo a před sedmou máme být v Praze.
     Hodnocení výletu - celkový nájezd 3100km, věc která chyběla byla sacacorcho=vývrtka, přebytečná věc s sebou byl ešus, misky a vařič. Mít s sebou plavky bylo důležité, jen tentokrát jsme je nepoužili.
     Poznali jsme pěkný kus Španělska.

     Kde jsme si pronajali motorku? Od kluků z [wellcomebikersespana]. Rezervace, záloha na pronájem, měsíc dopředu doplatit plnou cenu pronájmu. Je možnost mít motorku pojištěnou proti všemu a nebo složit vratnou kauci a pak je nutné poslat fotky stavu motocyklu po vrácení a podle toho se vrací peníze. Komunikace super a prakticky se nemusíte potkat. Voucher s GPS souřadnicemi garáží, kde je motorka a klíče. A totéž vrácení. Je možné si motorku půjčit třeba v Madridu a vrátit třeba v Barceloně...Nemají problém s vycestováním kamkoli po Evropě. Nabízí i pronájem navigace, ale přišlo mně levnější a pohodlnější vzít s sebou držák mobilu od Interphone na řídítka (držák montuji na stopku zrcátka, takže navigaci vidím vedle levého zrcátka). Motorka má GPS sledovač, takže pak není problém vyžádat si kompletní záznam trasy. Jenom mně pořád v průběhu výletu chodily maily, jak jsme kde jeli rychle.


pondělí 24. června 2019

Den jedenáctý, hrad 2.0...

[fotky]

    Ač jsme v zemi s mořem; rybám a plodům moře se zatím pořád úspěšně vyhýbám. Mám obavy, že kdybych si dal klobásu z chobotnice, vypadne ze mě v noci ze spacáku chapadlo.
     Kdo z vás ví, z jakého filmu je věta: ,,Vsadím se s vámi o večeři pro celý tábor, že dnes ráno se svými přáteli posnídám na hradbách.'' Vsázím, že Sestra věděla hned. Napovím, že ji řekl hrabě de la Fère při obléhání La Rochelle a která vedla k nejlepšímu balení na piknik vůbec viz [video].
     Tak dneska jsme si to splnili. Byl to oběd s výhledem na římský akvadukt a obé bylo skvělé.
     Tak už je prozrazeno, že cílem naší dnešní cesty bylo město Segovia s jedním s nejlépe dochovaných...[wiki]. Úplně vidím zaměstnanecký zájezd firmy Slovácké vodárny a kanalizace do Segovia, jak se strýci ptají na informačním centru: ,,Tak, paninko, kde to tady máte? Jsme tady kvůli jakémusi vodovodu. Máme ho opravit nebo vyměnit?''
     Je opravdu monumentální. Prošli jsme město, prozkoumali katedrálu s nevyšší věží ve Španělsku. Dalším zastavením byl hrad [Alcázar].
     Segovia je obrovsky turisticky  navštěvované město, trochu jako Praha. Kam se podívám, tam leží japonec a ti co neleží, tak fotí.
     Hrad Alcázar a před ním zaparkovaný ,,trebuchet'' mně připomněl akademickou diskusi, kdy jsme při stavbě brodské lávky, kdy byla postavena zatím jen obří kovová ,,véčka'' a my chtěli zkusit s pořádnou prakovou gumou natahovanou zahradním malotraktorem vystřelit automat na kávu z nádraží až na hvězdárnu.
     Prošel jsem celý hrad s audioprůvodcem u ucha a se slovníkem v mobilu.
Zakladatel muzea Karel III.
      První ředitel muzea hrabě de Gazzola (1689-1780).

     Cesta dolů z věží vypadá takto.

     Další cíl bylo město Ávila. [Opevnění], obrovská obludnost objímající celé centrum města a určitě stojí za shlédnutí.


    Naproti tomu stojí místo stejně významné, žel menší a tím je komůrka, kde přebývala [Ninja od Ježíše].
     V relikviáři mají její prst obrostlý plísní... a měla fakt pěkný rukopis.
     [Katedrála v Ávile] je ač zvenčí méně zdobná, tak obrovská a ještě větší. Projíždíme drobnými cestičkami po centru, pocit jako v Portu. Cestičky dlážděné, uzounké, člověk má pocit, že už jede lo chodníku a pak v protisměru potká popeláře. Večer se vracíme do El Escorial, kde máme domovský kemp. Jediné místo, kde jsme strávili tři noci po sobě a čtyři celkem.
     Jediné rozumné víno, které není litrové a má šroubovací uzávěr.