čtvrtek 5. května 2016

Den čtvrtý...

Santiago de Compostela. Katedrála je obrovská, velká jako by v Brodě někdo zastřešil náměstí. Z kempu to máme ke katedrále pěšky 2km. Po sto metrecha Sášenka upadla na neviděném schodu a pravý kotník se slušně přerovnal. Takže do cíle dorazila kulhajíce víc než poutníci, kteří ušli sto mil...
Kadidlo tu mají velké jako ledničku a rozhoupají ho jako Foucaultovo kyvadlo. Kdo to neviděl, tak si na youtube.com dejte vyhledat souslovil: botafumeiro santiago
Uličky malinké, lidí tak akorát. Kůpili jsme najaké hlůpotiny děckám a stejně jak starý Cabůch také Panenku Máriu ze sklem aj s rámem, brůsek na kosu a novů laterňu.
Večer poprchá, sem tam kapka. Tak jsme si dali nepromoky a sjezdili uličku po uličce na motorce. A říkám si takhle v zimě, když by bylo ehce namrzlo, nechtěli bychom tady jít natož jet. Trošku jako Zlatá ulička v Praze, ale všude. A když jede auto takovou uličkou, musí chodci do vchodů, kam patří.
Prošli jsme muzeum, které bylo celé ve starém klášteře, takže krom expozice a vystavených předmětů si člověk pochodí i po původním kameni...
Zítra nás čeká přesun do Portugalska do Fátimy.