T.K.C. 2014

fotky[1][2] trasa[3]
Další ročník setkání vyznavačů lehkého offroadu pod Bezdězem[4] pod taktovkou Toma a Filla. Páteční večer byl převážně klidný, nicht wahr? Čízák nám barvitě a ještě barvitěji povídal, jak testoval mazání řetězu, jak se snadno instaluje a jak je taková věc potřeba. Testoval na své HP2 a nahnědlá skvrnka na místě tankování hlásá do světa, že mazání řetězu funguje jak má. Na jeho stroji určitě, uvidíme jestli se to ujme.
TKC není typický rallye závod, ale navigačně orientační vyjížďka, kdy registrovaná a pojmenovaná skupina dostane turistickou mapu a slovní popis souřadnic a kontrolních bodů. Hledání je zajímavé a snadné, protože slovní popis je jednoznačný a přesný - tam za vodou sklání se vrba prasklá, jež se listy téměř hladiny dotýká a když v pravé poledne pronikne sluneční paprsek skulinou ve kmeni, ukáže na zemi místo, od něhož šest kroků směrem k největšímu krtičinci je na zemi šipka, která ukazuje místo, kde je kontrolní bod...
Trasa byla namotaná zajímavě a příště ještě zvážíme, zda by nebylo akčnější, aby někdo projížděl kontrolní body vzestupně a někdo sestupně. Některé zajímavé sjezdy by byli jako výjezdy přímo lahůdkové a naopak. Nejede se na čas, takže není problém, aby si někteří nadšenci projeli každý zajímavý úsek několikrát, než se zbytku skupiny srovná hladina adrenalinu a tepová frekvence na úroveň slučitelnou se životem.
Jména skupina byla nápaditá a zajímavá jako Chata číslo tři nebo CI5 profesionálové. S několika dalšími na dvouválcích jsme infiltrovali skupinu, co si říká Bigaři. Jsou zvyklí, že jim přesně vychází počet válců na hlavu (jezdce) a s námi si museli ověřit, že se nic nemění a taktéž sedí počet válců a hlav (motorových).
Jen jednou mě nechali skupinu vést a vyrobil jsem tento pětikilometrový apendix.
Autor tras minulý týden najížděl trasu na další setkání – Krocana a usmažil spojku, teď je jeho motorka v léčebně, proto dorazil na setkání autem a na kontrolních bodech se vyskytoval z důvodu kontroly a pořízení fotodůkazů a kontroly a musel čelit nemístným, žel trefným poznámkám typu – jo, to byla hodně slušná trasa, když ji najížděl v Peugeotu. Za mě dík, skvělá práce.
Závěr z pátečního večera zní: Všichni chtějí KTM! Jako u plemen služebních psů platí, že buď zvíře pracuje nebo je krásné; tak u endur a „endur“ platí, že oč lepší v terénu, o to je menší komfort na cestě. Možná i u žen to bude podobné (s tím komfortem).
Majitel HD a vedoucí skupiny asfaltové vyjížďky řekl, že z jeho Harleje olej neteče; že si značkuje teritorium. A my tomu věříme.
K náročnosti offroadové trase lze říct jen to, že kdo nepřijel na céčkových pneu příště přijede. K vidění byla i kombinace C-02 vzadu a E-07 vpředu, což majitel prezentoval s tím, že je uvyklý jízdě na sněžném skútru.
Těšme se zase za rok a na vítězný přípitek Bigařů „hudli hudli“ nezapomeneme.
Z pohledu pana Š mohlo letošní TKC vypadat takto: přijel, navigoval, zvítězil, odjel. A do toho vál vítr z hor.