čtvrtek 31. října 2013

Mlžné ráno...


Sašenka a Jan...

[fotky]

Zadní brzdové destičky V-Strom pro offroad

Ověřeno. Bendix MA 157. Levná varianta, vydrží 8–10tis. km
Nájezd jiných destiček viz. [1]

pondělí 28. října 2013

Chladič CPU

Chladič procesoru Cooler Master Hyper 412 Slim, univerzální. Malinko mě překvapila velikost, protože v mém počítači pro samý chladič nezbylo místo pro zdroj. Cool Master je tichý převelice. Montáž je složitější, protože je potřeba vyměnit i držák kolem procesoru na spodní části základní desky. Obsah celého univerzálního balení viz. [1].

Podzim klepe na dveře

Podsvícení itineráře

Podsvícení roadbooku „malý Čížek[1]“ vyřešeno. Problém s čitelností byl hlavně ve stínu pod stromy a po setmění. Čtyři diody LED, konektor cinch pro připojení palubního napětí.
Díky Anubisovi[2].

neděle 27. října 2013

sobota 26. října 2013

středa 23. října 2013

V-Strom a plně syntetický olej

Z důvodu extrémní zátěže při offroadovém ježdění začínáme V-Strom krmit plně syntetickým olejem. Aktuálně Motul 7100 10w60.
AST[1] počítá motohodiny, tak zkusíme srovnat kilometrový nájezd a nájezd v motohodinách.
Podle výrobce má DL 650 plánovou výměnu oleje po 6000km. Při 90km/h točí motor zhruba 5000 otáček. To je výměna oleje po 66mth. Poslední výměna oleje[2] proběhla až po 10000km, tedy asi po 111mth a bylo nutné olej několikrát dolít.

připsáno před další výměnou oleje: 
Konečně máme k dispozici data ohledně teploty oleje a to díky instalaci teploměru oleje do výpustného šroubu, teplotu oleje i chladící kapaliny monitoruje palubní počítač AST[3]. Při běžné jízdě po asfaltu je teplota oleje 60–65°C. S velmi zaneseným chladičem[4] je teplota oleje při jízdě po asfaltu 75°C. Při dlouhé jízdě v offroadu, při velké zátěži nepřesáhne teplota oleje 100°C. Čímž je zodpovězeno, že vysoce kvalitní sytetický olej 10w60 není potřeba. Tuto teplotu bez problémů zvládne i mnohem levnější polosyntetický 10w50.

Result: drahý syntetický olej není potřeba, teplota oleje ani při extrémní nepřesáhne hranici 100°C

neděle 20. října 2013

Endurocamp 2013

fotky: [1][2][3][4][5]
Endurocamp časopisu Motocykl[6] v Bělé pod Bezdězem. Příjemně strávený den s lidmi, kteří chtějí zlepšit svoji techniku jízdy v terénu. Dopoledne se nám dostalo podrobného tréninkového plánu na celé nadcházející zimní období. Podrobně jsme prošli a vyzkoušeli všechny cviky a pomůcky zmíněné v rámci celého seriálu enduroškoly. Odpoledne se jezdilo. Trenér a instruktoři měli oči všude a každý dostal radu, kde má slabiny a na čem pracovat. Nakonec jsme si užili dvě hodiny lesního ježdění, bláta, písku i výjezdů.
Obávám se, že graf uvedený na začátku, platí nejen pro enduro, ale i pro silniční jezdce a pro jakýkoli sport či sezónní činnost obecně. Jeden trenérův trefný postřeh z mnoha: „Začátečník v golfu ví, že nejméně rok bude trvat, než bude mít základní techniku, aby trefil jamku. O jízdě na motocyklu si to lidé nemyslí. Proč?“

pátek 18. října 2013

BRODexpo 2013

Sašenka virtuálně svařuje...
[fotky]
Před Domem kultury je živo, projíždí kolem nás historický monocykl, obhlížíme skútry ve stánku Kentoya[1]; blížíme se ke stánku Azub[2], vyhýbáme se lehokolu a kocháme se nádhernými svařenci na vystaveném hliníkovém rámu. Vcházíme dovnitř, skrz automatická vrata Hörmann[3]; model železnice, automatický kotel na tuhá paliva, který zvládne pětidenní bezobslužný provoz. Necháváme si spočítat stravenky v automatickém počítadle na lístky s integrovanou čtečkou čárových kódů.
První patro – na uvítanou mě pětkrát objíždí místní robot – malinké automatické vozítko, je k němu uvázaný balónek, aby ho někdo nezašlápl. Zkoušíme měkkost terénních pneu modelu offroadového auta firmy Astramodel[4], na terase se prohání jeho rádiem řízený závodní speciál a polovinu zrcadlového sálu zabírá obří autodráha stejné firmy; taktéž nabízí k vyzkoušení simulátor rádiem řízeného letadla – tady se nikdo nemusí obávat, že rozbije drahocenný model a na opravdové letiště vyrazí, až zvládne simulátor.
V chodbě laserová střelnice ČZ[5]. S reálnou 9mm krátkou kulovou netrefím na pět metrů z deseti ran terč lidské postavy ani jednou,  s laserovou je to výrazně snazší; ale až ve chvíli kdy beru do rukou laserovou pušku mám jistotu, že osm ran z deseti budou v desítkovém středu – ok, uznávám, střílet z pušky na pistolové a jen dvacet pět metrů vzdálené terče bylo snadné a příjemné.
Stánek gymnázia[6] ukázal, jak se experimentálně odhaduje Planckova konstanta. Opět se potkávám s robotickým vozítkem, pronásleduje mě až ke schodům do velkého sálu; tady je expozice Slováckých strojíren[7], center odborné přípravy České Zbrojovky[8], stavitelů jaderných elektráren EGP[9] a jiných a jiných firem.
Uchvátilo nás virtuální MIG/MAG svařování; je to solidní způsob, jak se naučit základy. Tady se soutěžilo snad ještě více než u laserové střelnice. Kdo nenasvařoval v rychlosti/vedení alespoň osm set bodů, musel pokus několikrát opakovat.
Jdeme dál, prohlížíme si ryté zbraně a u šikovného rytce–slečny si nechávám podepsat telefon. Upnula celokovový mobil do svěráku, docela pevně a rydlem a kladívkem vyťukala do hliníku předkreslené křivky. Radost se dívat.
Tak vypadá letošní BRODexpo, čili prezentace průmyslových firem a středních škol působících v Uherském Brodě a blízkém okolí.

NÚLK expozice

[fotky]
V NÚLK[1] velmi pěkně zpracovali výstavu – řemesla a dětské postýlky, řezbářství, košíkářství, keramika.

sobota 12. října 2013

Na Krocana do Jizerek posedmé

[fotky] [trasa] [fotky na cenduro.cz]
V místě, kam by se sotva Krakonoš na SERku odvážil, v horách kde vládne mocný duch hor Muhu[1], tam děly se věci mezi nebem a blátem.
O technice enduro jízdy, o výběru pneu nebo kontrolovaném dávkování výkonu motoru, o fyzické přípravě, vybavení motocyklu nebo jezdce se asi dočtete jinde. Tohle bude takové lyrickoepické postesknutí nad tím, že vydržíme jet pouze pár hodin.
Myslím, že ve skupině lidí, kteří se o víkendu potkali, šlo o pocity a prožitky. Odvézt si domů na vozíku nebo v tranzitu blátem obézní motorku a v hlavě zážitek. Pro někoho denní chleba sklízený v Qwertlandu, pro jiné příjemné zpestření nudných dní a pro někoho akce, o níž bude jednou vyprávět vnoučatům – Ok, to už je asi moc velká fabulace – ale vážně, pokud někdy letos motosezóna skončí a má mít někde tečku, tak tohle by mohla být pořádná inkoustová kaňka před tím, než bude tečka napsána.
Nabídnout lidem, krom obvyklé vyjížďky s vodičem, orientační soutěž v níž nejde o rychlost, ale o minimalizaci najetých kilometrů[2]; je zajímavé a ku prospěchu všem. Víc takových akcí.
Start. Kamenitý výjezd, přede mnou Superenduro, za mnou Adventure, za ním se tlačí HP2. Rozestupy minimální, prostě si věříme, místy až moc. Jinde výjezd blátivý, lehká 450ka mě krmí blátem. Chválím se za to, že dneska jsem ještě štítek ze Stroma nesundal a rallye stavbu DL650R odložil až na jaro.
Za rozkošnou označím zkušenost s klouzáním se po blátíčku ve vytěženém kukuřičném poli. Opět platí, že v rychlosti je síla. Jenom to ustát.
Je odvážné každému účastníkovi setkání dát v pátek večer při zápisu štampdle, lépe skleněnou odlivku zdobenou logem akce, a ráno pak očekávat sportovní výkony.
Pískovna. Plná písku. Písek. Mokrý písek. Sypký písek. Zahrabáni do písku. Tahle vsuvka byla sice krátká, ale výživná. Jenom mě mrzí, že jsem nenašel odvahu a sílu opakovat písečný výjezd několikrát. Však v neděli na Endurocampu v Bělé si písku užijeme do sytosti. Stromovi písek chutnal, celý olepený blátem dozdobil se žlutě. Slušelo mu to a řetězu a všemu pohyblivému zvláště.
Po úporném výjezdu kličkujíce mezi stromy, potichu jsem přemýšlel, zda v enduro zbroji nemám náhodou ramena širší než řídítka. Nemám. Nebo jsem měl štěstí. 
Čím více se čas usypal k večeru, tím víc bylo v jízdě chyb. Ač bylo kolem třinácti stupňů nad nulou a vlhko jako v pralese, docenil jsem CamelBak. Až si říkám, jak já hloupý mohl kdy vyjet bez něho.

Miloslav Nevrlý a jeho Kniha o Jizerských horách (1976) hovoří za vše – cituji: „Rašelinné louky se neočekávaně otevírají před poutníkem v lesích, na plochých vrcholech hor, v mělkých horských sedlech či v nehlubokých údolích potoků a říček na východě a ve středu hor. Rašelinište jsou vždycky nádherná, ať nad nimi visí mlha s deštěm, nebo slunce svítí do černohnědých vod jejich tůní, či ať je pokrývá první říjnový mráz průzračným ledem a jejich trávy a ostřice na dlaň silným jíním.“

Ke kritice počasí od nevlhkomilů na této i minulé akci se vyjádřil Tom zcela jasně: „Krocan je vodní pták.“
Je zajímavé, že ač má Pardál nechávat stopy[3] pro přírodovědce snadno čitelné, nechává stopy jiné[4].
Slíbil jsem postesknutí a tady je. Není co vytknout Krocanovi ani pořadatelům, můžeme vytýkat sobě – proč den byl tak krátký, proč soumrak uhodil z nenadání, proč nám síly došly tak časně. Cítím v tom výzvu a hlásím se k ní hrdě, příště zvládneme více.
Jestli v sobotním vlhkém soumraku mělo mít štěstí nějakou personifikaci či inkarnaci, byl jsem jí já.
Děkuji.

neděle 6. října 2013

Muzeum války 1866 na Chlumu

Muzeum války 1866 u Chlumce je jako nové, strhující videofilmy a celkově zajímavě zpracovanou, byť malinkou expozici. A my jsme ji konečně mohli navštívit. Mají tam i pěkné informační kiosky se spoustou dalších informací ve verzi pro děti i pro dospělé.

Něco víc k bitvě u Hradce Králové viz. [1].

sobota 5. října 2013

Josefínské slavnosti, Terezín 2013

autor videa Pavel Beránek
Období sedmileté války[1] jsme si vybrali proto, že bitvy sedmileté války jsou již pár let v Česku docela v kurzu. Pořádají se i dvě bitvy ročně a každých pět let tři. Letošní Josefínské slavnosti v Terezíně byly impozantní. Sešlo se na čtyři sta vojáků, dělostřelci a dvacet jízdních husarů.
Informace a fotogalerie od povolanějších viz. [2][3][4].
Fotky od nás viz. [5][6][7].
Další video viz [8]