středa 8. srpna 2012

Itálie 2012 - podhůří Grossglockneru

Časně zrána, po deváté, sešli jsme se, sbalení a nadšení, abychom vyrazili směr Toskánsko. Šest lidí a čtyři motocykly. Anubis na své Suzuki SV650, Venóš na Hondě Hornet 900, Karlos s Erikou na Kawasaki GPZ 1100 a já s Ábi na Suzuki DL 650 V-Strom.
Jedeme zcela mimo dálnice prozkoumat Alpské průsmyky a zjistit, zda toskánské pečivo z Kauflandu chutná jako pravé pečivo z Toskánska, zda nám v Boloni udělají špagety s boloňskou omáčkou a ochutnat pravou italskou pizzu pod šikmou věží v Pise.
Po cestě jsme ladili interval zastávek na tankování PHM, postupně jsme se od 200km dopracovali ke konečným 250-270km. Přec jen dojezd našich různorodých motorek na jednu nádrž je opravdu rozmanitý. Podle V-Stromu by stačilo brát benzín po 400km a to by se nikomu ze zúčastněných nelíbilo.
Počasí nám dopřálo příjemné podmračno. První neplánovaná zastávka přišla po 200km, kolem poledního, kdy se Venóšovi utrhlo lanko spojky. Opravu jsme spojili s obědem. Domácí rajčatový salát a v troubě dopékaný schnitzel byl vynikající. Véna s sebou měl lanko spojky náhradní a výměna nezabrala víc jak dvacet minut.
Vjezd do Alp s klikatými silnicemi lemovanými v mracích se rýsujícími skalnatými vrcholy byl - jak později Véna pravil - přímo epochální. Jediná nemilá věc se přihodila, když právě Venóš, coby náš motocyklový newbie, nezvládl zatáčku a motorku v minimální rychlosti odložil na štěrku u svodidel v krásné a přehledné levotočivé zatáčce. Lehce ohnul řídítka a podřel si levé víko motoru. Provoz žádný, nikde nikdo, teprve až motorku postavil, přihnul zpátky řídítka, nabalil brašny, které i se sedlem zůstaly někde na pů cesty ke svodidlům, začaly jezdit jeden za druhým zástupy kamionů. Během půl hodinky jsme pokračovali.
Tento den výletu by se dal pojmenovat - kterak Véna přišel o věneček - kdo neví, tak o věneček se přichází tak, že jezdec motocyklu v rámci jednoho výletu spadne. Kéž by Véna byl v tomto výletu jediný.
S blížícím se večerem, směrem ke slunci západu, jsme dorazili do cílového místa dnešního dne, pár kilometrů od Zell am See, kde započne naše zítřejší cesta klikatým průsmykem Grossglocker. Ubytovali jsme se ve stanech na asfaltu, na odpočívadle přes louku od nějaké rychlostí komunikace.
Krom večeře a kávy jsme ještě absolvovali polizei kontrol, kdy přijelo policejní auto a dva hodní strýci nám pohovořili o tom, že ke Grossglockneru to máme kousek, že nocovat tady není problém, když se hned ráno zabalíme a zmizíme a když jim dáme své doklady ke kontrole.
Teď se ukládáme ke spánku a ráno, snad k hodině desáté budeme pokračovat dál.
Svatý Kryštofe, díky ti za ochranu na cestách.

[fotky] [trasa]