Rijeka

Kolem desáté hodiny ranní jsme vyrazili do Rijeky, abychom zjistili, že dnes je v Chorvatsku státní svátek a tudíž je všude vše a úplně zavřeno. Dokonce tady mají státní svátky tak rádi, že pokud vyjde svátek na sobotu nebo neděli, tak se přesunuje na nejbližší pracovní den. Vypadá to, že si výlet do Rijeky zítra zopakujeme. Ábi potřebuje nakoupit nějaké hadříky a já bych rád nějaký olej pro Stroma. Prošli jsme si město, viděli historické centrum včetně šikmé věže a Ábi se proběhla mezi místní kolonií holubů.
Zašli jsme na oběd na potvory z moře vylovené, tedy já jsem se nedal, odradila mě vůně, raději jsem dal přednost standartnímu burku z umaštěného stánku. Karlos a Ábi mořské plody pojedli a neremcali. Prý chutnali stejně jako hřiby a to měli škeble, humříka a chobotičku.
Z Rijeki jsme se zajeli podívat na most k ostrovu Krk, ale protože jsme s sebou neměli ani plavky, tak jsme přes most nepřejeli - mýtné za motorku je 18 kuna.
Dneska na večeři máme čočku, od včerejška pěkně naloženou ve vodě. Je pět hodin odpoledne, založili jsme v kempu čtenářský klub a jsme zvědavi, kdy se vrátí naši vysokohorští turisté.
Dorazili k večeru, přinesli fíky a nahlásili, že zdolali horu Vojak 1400 metrů, bez použití kyslíkových přístrojů, lezli severní stěnou. Potkali čolky, mloky a ovce, ale pravého chorvatského baču ne.

[trasa] do Rijeky, pak [trasa] k mostu na ostrov Krk