sobota 13. srpna 2011

Moščenička Draga, den první

Ranní vstávání v kempu proběhlo ke spokojenosti nás všech. Chlapci co spali pod hvězdami ne úplně dobře odhadli směr východ, takže všichni včetně Velkého Skauta, ač ulehli do "budoucího stínu" aut vstávali s rozbřeskem a přesunovali svá ležení někam do stínu.
Nákup v místním Konzumu řešil Chip, coby majitel VISA karty, věrný smlouvě se svou bankou, odmítajíce sdělit svůj PIN kód cizí osobě. Podle účetního výpravy je rozpočet na devět lidí na jídlo a den asi 200 kuna, tak Chip nakoupil devět chlebo/vek, paštiky, cihlu sýra, sušenky a dalšího jídla, kterého byl plný cestovní vak a pořád ne a ne utratit plánovaný rozpočet.
Po snídani jsme vyrazili hledat pláž. Moščenička je větší letovisko, pláže velké, ale nepředstavitelně plné lidí všech možných ras i náboženství a to jsou všichni v plavkách. Hledali jsme soukromé místečko, ale je to nemožné, pokud bychom nechtěli vyrazil na nuda pláž, kde je "opravdu na co koukat", protože v Moščeničce to vypadá, že nudismus je zde povolen pouze pro důchodce. A že jich Tu bylo. Pak Kuba našel "pláž" odkud to do moře bylo jenom třicet metrů kolmou skalní stěnou. Tam jste taky nezakotvili. a už jsme na oblázkové pláži se spoustou lidí, ale je tady stín, dobré pivo Ožujsko a relativně klid.
Venóš šnorchloval, našel místo plné mořských ježků a vybaven důvěrychodnými informaci z internetu jednoho ježka odlovil, otevřel, vypreparoval zuby, vynechal vnitřnosti a snědl jeho zeleno žluté jikry. Prý byly mazlavé, hnusné, jako syrové jikry kapří. Věřím mu, ale odvahu na ochutnávku jsem nenašel. Pak neodolal uloupl si jednu černou škebli-slávku ze skály, vyloupl a taky syrovou ochutnal. Fuj! Na tyhle škeble má s sebou Ježek recept a mají se před konzumací pořádně povařit. Nasbíráme dvacet nebo třicet kousků a prý si "pochutnáme" všichni.
Kolem šestnácté hodiny odpolední opouštíme pláž a chystáme večeři - přesněji Kuba, Chip a Ježek chystají hlavní jídlo dne, nelze říci oběd, když již slunce zmizelo za skalnatým horizontem. Fazolový guláš s osmahlým klobásem. Měl tři celá tři kila hrubé váhy a sežral se hned.
Potkali jsme tady kluky na motorkách z Liberce, tak jsem dobře pokecali a dostali nějaké dobré tipy na rakouské nefrekventovné průsmyky.
Kostel v Moščeničce je malý a mše je tady zítra v sedm večer. V Moščenici, což je stará část města na kopci kolem kláštera je kostel velký, hlavní a mše je tady o půl jedenácté dopoledne. Jde se k němu směrem do kopce po dva a půl tisíci schodech. Prý jsou nahoře krásné výhledy na moře a tak máme na nedělní dopoledne jistou příjemnou vycházku.