V sobotu dopoledne jsme vyrazili směr Olešnice, ubytovali na Lomu a vyrazili po okolí. Podle Nokia navigace, nejkratší cestou včetně nezpevněných cest. Bylo to dobrodružné a stálo to za to.
Nejprve na [státní hrad Perštejn], kde jsme absolvovali prohlídku. Z ní snad stojí za zmínku kříženec bažanta a slepice a taky poslední vlk, který vypadal jako prvotřídní vlkodlak.
Pak jsme pokračovali na [zříceninu Zubštejna]. Je to u [obce Pivonice], první paní se ptáme - dá se dojet na hrad? A že dá, mávla rukou do lesa a řekla, že první cesta vlevo vede na hrad. A taky že ano. Bylo to lesem, cesta jako koryto vyschlého potoka, kořeny, kameny, klouzající jehličí a místy nepříjemný boční náklon. Zastavit znamenalo spadnout, tak jsme to vyhrnuli až nahoru. Ještě, že jsem v knize Offroad - technika jízdy vyčetl, že prokluzováním spojky se dá řešit ztrála přilnavosti.
Hrdinně jsme vyjeli u hradu, slezli z motorky a záhy vedle nás parkovali dvě civilní naleštěné oktávky - takže cesta na hrad vede. A pohodlná! Připadal jsem si jako, hm, jelito. A třeba tady mají jelita sraz, alespoň jsem první.
Po cestě do Letovic jsme navštívili louku, kde jsme se před čtrnácti dny fotili s Karlosem [uprostřed pampelišek].
V Letovicích je keltské hradiště. Navigační tabule nové, hradiště mrtvé, depresivní opuštěné. O konci skanzenu se zmiňuje [článek] v Blanenském deníku. Jak osada žila je pořád na jejich webu [ISARNO].
[víc fotek]
Nejprve na [státní hrad Perštejn], kde jsme absolvovali prohlídku. Z ní snad stojí za zmínku kříženec bažanta a slepice a taky poslední vlk, který vypadal jako prvotřídní vlkodlak.
 |
| poslední vlk |
 |
| Zubštejn, opravený a krásný |
Po cestě do Letovic jsme navštívili louku, kde jsme se před čtrnácti dny fotili s Karlosem [uprostřed pampelišek].
[víc fotek]